Předsokratici a Sokratés

Anaximenés říkal, že má měsíc své světlo od slunce… že má země podobu desky stolu.“

→ všichni tři se snaží vysvětlit vznik všeho jsoucna z poslední pralátky (nepředpojaté přírodovědecké myšlení)

2. Pýthagorás a jeho škola (580-500 př. l.)

- jeho učení úzce spjato s hinduismem → věřil ve stěhování duší a převtělování

- nedochoval se žádný text, vše od jeho žáků

• matematik, astronom, filozof

• dříve se používalo „sofos“ – mudrc, on poprvé použil slovo „filozofos“

• středem jeho filozofie je nauka o číslech – čísla jsou prazákon, který všemu vládne → matematika je prostředek pro poznání kosmu

„Počátkem všeho je jednotka; z jednotky vznikla neohraničená dvojka, jež je jako látka podřazena jednotce, své příčině. Z jednotky a neohraničené dvojky vznikají čísla, z čísel body, z bodů čáry a z čar plošné útvary, z plošných útvarů pak útvary pevné; z těchto zase tělesa smysly vnímatelná, k nimž patří též čtyři živly, oheň, voda, země, vzduch. Tyto živly se úplně v sebe přeměňují a přecházejí a z nich vzniká vesmír, který je oduševněný, nadaný rozumem, má tvar koule a objímá ve svém středu Zemi, jež má rovněž tvar koule a je na povrchu obydlena.“

1 + 2 + 3 + 4 = 10 10 – dokonalé číslo → 1 – počátek, 0 – kruh, dokonalý tvar (nemá začátek ani konec a všechny body jsou si rovné)

• Pýthagorás nazval jako první svět „kosmem“ – vše je uspořádáno podle číselných vztahů

- úvahy: vesmír je dokonalý (=kulatý) + ve středu Země, která je na povrchu obydlena

• tajemství světa není v pralátce, nýbrž v prazákonu

• náboženské ideje – stěhování duší – osvobodit duši → disciplína, střídmost, zdrženlivost (nejedl maso – „nezabíjej zvíře, které ti neubližuje“ a luštěniny – uloženy duše zemřelých)

„Egypťané vyslovili první toto učení, že lidská duše je nesmrtelná a že při zániku těla vstupuje do živočicha, který se pokaždé rodí. A když projde všemi suchozemskými, mořskými i okřídlenými zvířaty, vstupuje opět do rodícího se lidského těla a toto její obcházení se děje po tři tisíce let.“

- nesmrtelná (musí být ale ohraničeno – 3000 let) – musí projít všemi organismy

3. Hérakleitos z Efesu (540 př. l.)

- jeden z mála filozofů, který neměl rád lidi (temný filozof), smrt opředena záhadou

• jeho učení představuje první obsáhlý filozofický systém na řecké půdě – jeho filozofie je systematická, důsledná, obsáhlá

• Hérakleitos spatřuje Jedno mimo mnohost

„Jednotu v mnohosti a mnohost v jednotě!“ → není vše stejné, něco (Jedno) dalo podnět pro vznik dalšího → na počátku bylo něco, co dalo podnět, aby se stavební látka začala stavět

• jedna (základní) substance je oheň (pra-energie)

„Tento svět, týž pro všechny, nestvořil žádný z bohů ani z lidí, ale vždy byl, jest a bude věčně živým ohněm, rozněcujícím se podle míry a hasnoucím podle míry.“