Předsokratici a Sokratés

• „Uvažme však také to, že je velká naděje, že je to něco dobrého. Smrt je totiž jedno ze dvou: totiž buď je nic a mrtvý nemá o ničem povědomí, anebo je smrt podle toho, co se říká, jakási přeměna a pro duši přestěhování se z jednoho místa na druhé. Jestliže tedy není při smrti žádný pocit, ale je jako spánek, když člověk zaspí a nemá vůbec žádný sen, potom by byla smrt obdivuhodným ziskem.“

- po smrti spánek → klid

- 2 pohledy na smrt: 1) není nic, nic nás netrápí; 2) duše je nekonečná

• „Ale už je čas, abychom šli, já na smrt, vy do života. Kdo z nás jde vstříc lepšímu osudu, to ví pouze bůh.“

- po smrti zjistím, jak to je, jestli je nic nebo něco nového

• výhrůžka smrtí je pro filozofa jedinečnou příležitostí, aby své pojetí života realizoval

d) Závěr – shrnutí

• Sókrates vychází z a navazuje na sofistiku a tragédii

• člověk – základ jeho myšlení

• diskuse – rozhovor ⇒ otázka = vědění nevědění

• když mě někdo naučí, co je dobré, nemohu chybovat

• vím, že nic nevím

• Sókratés obžalován z bezbožnosti a kažení mládeže