Středoveká filozofie I sv. Augustin

(Matouš 6, 25-34)

- věřící by neměli dbát o majetek, oblékání, jídlo,…, ale jen o Boha, který se o ně postará

Povolání ke spáse

„Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste břemenem obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete u mne odpočinutí pro svou duši. Neboť mé jho (svazek, závazek) je příjemné a mé jho je lehké.“

(Matouš 11, 28-30)

- nabízí spásu všem, kteří mají potíže

O měřítku lidského jednání

„Když přijde Syn člověka (Ježíš Kristus) v své slávě a všichni andělé s ním, tu se posadí na trůn své slávy. Budou před něj shromážděny všecky národy. I oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů; ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po pravici: „Pojďte vy, kterým můj Otec požehnal; přijměte jako dědičný úděl království připravené pro vás od založení světa. Neboť když jsem měl hlad, dali jste mi jísti; byl jsem cizincem a pozvali jste mě; byl jsem nahý a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a ošetřili jste mě; byl jsem ve vězení, a navštívili jste mě.“ Tu spravedliví jemu odpovědí: „Pane, kdy jsme tě uviděli hladového a nasytili jsme tě, nebo žíznivého a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě uviděli jako cizince a pozvali jsme tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?“ Král jim odpoví: „Vpravdě vám pravím: Pokud jste to učinili jednomu z těchto mých nejnepatrnějších bratří, mně jste to učinili.“ Potom řekne těm po levici: „Jděte ode mne, vy prokletí, do věčného ohně, který je připraven ďáblu a jeho andělům. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi jísti; měl jsem žízeň a nedali jste mi píti; byl jsem cizincem, a nepozvali jste mě; byl jsem nahý, a neoblékli jste mě; byl jsem nemocen a ve vězení, a neošetřili jste mě.“ Tu mu i oni odpovědí: „Pane, kdy jsme tě uviděli hladového nebo žíznivého, nebo jako cizince, nebo nahého, nebo nemocného, nebo ve vězení, a nesloužili jsme ti?“ On jim odpoví: „Vpravdě vám pravím: Pokud jste to neučinili jednomu z těchto nejnepatrnějších, ani mně jste to neučinili.“ I odejdou tito do věčného trestu, ale spravedliví do věčného života.“

(Matouš 25, 31-46)

- za skutky během života bude člověk po smrti potrestán nebo odměněn

3. Některé myšlenky křesťanské víry

• když křesťan říká, věřím v Boha, je to něco jiného, než jenom věřím, že Bůh je → uvěřit vlastně znamená svěřit sebe sama Bohu, dát se mu k dispozici

• člověk je bytostí duchovní i tělesnou v plné jednotě obojího, potřebuje být Bohem doplněn, aby dosáhl svého cíle

• Ježíš je Kristem, tedy prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Ježíš = Jošua = Hospodin osvobozuje. Kristus = Christos = Pomazaný ⇒ Ježíš je pravým knězem, prorokem, králem. Boží a lidské je v něm spojeno v jediné osobě. Být s Ježíšem ve spojení znamená pro lidi, že jsou Boží děti. Miluj bližního svého jako sebe samého. V křesťanství se vztahují na všechen lid ⇒ nejsou žádná stavovská omezení (první vyznavači z nižších vrstev obyvatelstva).

• vztah života k transcendentnímu Bohu vede k odvratu od světa (pozemskou vrchnost je třeba poslouchat, protože byla ustanovena Bohem, nikomu to však nemá vadit, protože cíl života je jinde)

• Ježíš je počat bez účasti muže (vyvazuje ho to z počátečního hříchu), ale narodil se jako člověk (je plně člověkem)

• hřích znamená, že lidé zůstali dlužni Bohu vděčnost a lásku, Ježíš svým životem tyto dluhy vyrovnal (vykoupení)