Veřejná správa

V souvislosti s institutem individuální stížnosti je potřebné zmínit se o často diskutovaném úřadu ombudsmana (v české řeči veřejný ochránce práv).Ombudsman, jakožto nezávislý veřejný činitel, prošetřuje činnost státních orgánů právě na základě stížností občanů.Bude záležet na zákonodárci, zda ombudsman v ČR bude přijímat stížnosti jen od toho, jehož se věc týká, nebo zda bude moci stížnost podat každý.Otázku vzniku úřadu ombudsmana však zatím nelze úzce spojovat s možností zrušení vyhlášky. Podstata současně platné právní úpravy spočívá v tom, že občan má právo usilovat prostřednictvím stížností,oznámení a podnětů o odstranění zjištěných nedostatků v nejrůznějších oblastech života společnosti. Subjekty, které jsou povinny stížnost přijímat, jsou všechny státní orgány a organizace, a to především ty, které jsou bezprostředně nadřízené úřadům, orgánům a organizacím, vůči kterým stížnost směřuje.Při vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů platí v podstatě stejné zásady. Praktický rozdíl mezi jednotlivými druhy podání je v jejich obsahu stížností se obvykle rozumí takové podání, které se bezprostředně týká zájmů stěžovatele, ostatní stížnosti bývají chápány jako oznámení mezi podněty se pak zařazují taková podání, kterými je sledován širší společenský prospěch.

Podání stížnosti může být buď ústní nebo písemné. O ústních stížnostech, které nelze vyřídit hned, je třeba sepsat zápis, kterýse předkládá stěžovateli k podpisu. Stížnosti je třeba odpověně prošetřovat a vyřizovat ve stanovených lhůtách do 10 dnů od jejich doručení jednodušší stížnosti, v ostatních případech do 30 dnů, při čemž tuto lhůtu lze prodloužit jen vyjímečně ve zvlášť složitých případech. Stížnost se považuje za vyřízenou, jestliže byla řádně prošetřena, byla učiněna potřebná opatření, stěžovatel o tom byl řádně vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti nemá stěžovatel sice možnost podat odvolání, avšak může podat novou stížnost, na základě níž se zjišťuje, zda původní stížnost byla řádně prošetřena a vyřízena. V případě, že další stížnost v téže věci neobsahuje upřesnění rozhodujících skutečností, není potřebné tuto stížnost prošetřovat. Kolektivní stížnosti mají povahu tzv. peticí ( zák.č.85/1990Sb.,o právu petičním ). Každý občan se může sám, nebo společně s jinými,obracet se svými návrhy a stížnostmi ve formě p e t i c e na státní orgány ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

CH/ Uplatňování odpovědnosti za porušení právních povinností Při uplatňování odpovědnosti za porušení právních povinností rozlišujeme:

a/ správně právní odpovědnost