Veřejná správa

Předmětem kontroly prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem je zjišťování zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, zda jsou věcně a formálně správné a současně se posuzuje účelnost a hospodárnost kontrolovaných činností.

Po provedné kontrole se vypracovává písemná zpráva, která musí obsahovat shrnutí a vyhodnocení skutečností, zjištěných při kontrole. Jedním z důležitých úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu je také zpracovávat a předkládat Poskanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o průběžném plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu České republiky.

G/ Kontrola vykonávaná správními orgány

U tohtoto druhu kontroly veřejné správy se především jedná o státní kontrolu (v podstatě se řídí zákonem o státní kontrole): vykonávanou ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy, vykonávanou místními orgány státní správy a obcemi pokud vykonávají státní správu, a vykonávanou ostatními orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce.

Předmětem kontroly je hospodaření s finančními prostředky, plnění povinností vyplývajících pro kontrolované subjekty z obecně závazných právních předpisů, nebo povinností uložených na jejich základě. Při tom jednotlivé kontrolní orgány vykonávají tuto kontrolu vždy jen v rozsahu a okruhu své věcné, osobní a místní působnosti. Významné postavení při výkonu státní kontroly mají orgányspecializované kontroly, odborného dozoru a inspekční orgány, jejichž kontrolní pravomoc je upravena zvláštními právními předpisy. Takovými orgány jsou např.

- Český úřad bezpečnosti práce,

- Česká obchodní inspekce,

- Česká zemědělská a potravinářská inspekce,

- Česká inspekce životního prostředí apod.

H/ Kontrola vykonávaná na základě podnětů, stížností a peticí občanů

V tomto případě se jedná o kontrolu veřejné správy realizovanou z iniciativy a za přispění občanů, ve smyslu jejich ústavně zaručených práv na základě navazující právní úpravy, a to v prvé řadě podle vládní vyhlášky č.150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Přes pochybnosti některých odborníků z oblasti práva je součástí právního řádu České republiky stále ještě vládní vyhláška č.150/1958 Ú.l. Nově se tvořící demokratický právní řád dosud nezrušil právní předpis, který ve své preambuli hovoří o "posilování socialistické zákonnosti", ale který je zastaralý nejen svojí terminologií, poplatnou době svého vzniku. Vláda ČR si byla vědoma existence problematického právního předpisu a uložila bývalému Ministerstvu státní kontroly vypracovat návrh zákona o stížnostech. Návrh zákona o stížnostech byl vypracován v první polovině roku 1992, prošel i připomínkovým řízením, ale samotné projednání návrhu bylo vládou na podzim roku 1992 odloženo v souvislosti s rozdělením ČSFR. Do dnešního dne k žádné legislativní změně v předmětné oblasti nedošlo a použití vyhlášky je často závislé na subjektivním vztahu státních úředníků k této vyhlášce. Nezávisle však na tom, jaký má kdo názor na platnost vyhlášky, samo její znění způsobilo v poslední době nemalé problémy, např. pokud jde o vymezení okruhu osob, které jsou zavázány povinností postupovat podle vyhlášky při vyřizování stížností či oznámení občanů, v případech, kdy se postup stanovený vyhláškou dostane do rozporu s ustanoveními speciálních zákonů, zejména u případů zákonem uložené povinnosti zachovávat mlčenlivost ( ze zákona jsou vázány mlčenlivostí např.finanční úřady,orgány policie).