Veřejná správa

Státní správa Samospráva D/ Státní správa a její charakteristické rysy.

Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem, kdy v každé společnosti zorganizované ve stát je státní správa nazastupitelnou součástí veřejné správy, v tomto smyslu je státní správa základem, neboli jádrem veřejné správy. Státní správa představuje jednu z forem činnosti státu,a to formu, jejímž posláním je realizace výknonné moci státu, při tom svou povahou je organizující a mocensko-ochrannou činností státu, která v sobě zahrnuje a spojuje

- prvky klasického řízení

- a prvky regulace.

Řídící prvky v její činnosti souvisí především s její organizující povahou a projevují se v jejím cílovém zaměření. Tento proces lze označit za proces cílené aktivizace chování,který je odvozenýze zákonů jako aktů moci zákonodárné.

Regulační prvky v činnosti státní správy souvisí s jejím mocenskoochranným působením, posláním je udržení žádoucího stavu v určitých mezích, resp. obnovení předchozího stavu,který byl nežádoucím způsobem narušen.

V tomto pojetí je možno regulaci označit jako proces cílené stabilizace chování.

Státní správa jako činnost státu povolaná k realizaci jeho výkonné moci je

- činností výkonnou

- která je současně činností

- podzákonnou

- a nařizovací.

Výkonnou činnost je možno považovat za činnost prováděcí, kde podstatou je provádění zákonů. Nejde však jen o pasivní realizaci zákonů, ale patří sem i podíl na tvorbě státní politiky a tvorbě samotných zákonů.

Podzákonný charakter je projevem principu vázanosti správy zákony a obecně závazné právní předpisy, které byly vydány na základě zákonů a k jejich provedení.

Nařizovací činnost je především výrazem vztahu subjektů státní správy vůči jejím objektům.Její nařizovací charakter zde vyjadřuje mocenskou převahu orgánů státní správy ve vztahu k těm, vůči nimž je státní správa vykonávána. Projevuje se vázaností aktů státní správy pro její adresáty. S tímto vymezením státní správy, které je jejím vymezením ve funkčním pojetí, je bezprostředně spjato její vymezení v organizačním pojetí, jímž se označuje celá hierarchicky vybudovaná soustava příslušných státních orgánů, majících své uspořádání,

odpovídající pravomoci a působnosti. Z tohoto pohledu rozlišujeme:

- vnitřní zaměření činnosti státní správy, kdy jde o řešení vnitro-organizačních záležitostí.Tato činnost není hlavní. Je činností, která zajišťuje reálné fungování vlastního systému orgánů státní správy.

- vnější zaměření činnosti státní správy, kdy jde o činnost, kterou se realizuje vlastní poslání státní správy.

Adresáty působení jsou v těchto případech zpravidla

- občané jako osoby fyzické,

- nejrůznější právnické osoby, vůči kterým státní správa směřuje a je vykonávána.