Veřejná správa

E/ Samospráva a její charakteristické rysy:

Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem. Jedná se o subjekty korporativního charakteru, označované jako veřejnoprávní korporace. Svoje historické kořeny má současná moderní samospráva v samosprávě středověkých měst a středověkém cechovním zřízení. K jejímu kvalifikovanějšímu vyjádření, a to zejména pokud jde o samosprávu územní,došlo v období tzv. liberálního právního státu. Územní samospráva je tradičně řazena mezi znaky demokratického a právního státu. U nás místní samospráva ve svojí moderní podobě vznikla kolem roku l848.Prošla poměrně složitým vývojem a nakonec zůstala do konce trvání habsburské monarchie i v letech I. republiky, jako trvalá součást nejen veřejné správy, ale i projev existence občanské společnosti. Po 2.světové válce byla stávající soustava orgánů veřejné správy nahrazena národními výbory.Územní samosprávné korporace přitom sice nezanikly,ale byly soustavně oslabovány. Tento proces byl dovršen po únoru 1948, kdy došlo k úplnému odstranění samosprávy na všech jejích úrovních a zejména obce, ač zůstaly zachovány jako územně správní jednotky, ztratily svůj charakter samosprávné jednotky spravované na základě korporačního principu volenými zastupitelskými orgány. Obnovení samosprávy územní i zájmové po listopadu 1989 představovalo jeden z projevů snah po vytvoření demokratických politických struktur a občanské společnosti. S a m o s p r á v a představuje ve veřejné správě, jako správě státu, výkonné působení a ovlivňování společenského života, prostředky nestátního charakteru. Myšlenka samosprávy je slučitelná jen s demokracií,neboť jezaložena na

- podstatě partnerském vztahu státu

- a veřejnoprávních korporací, jako subjektů samosprávy.

Politický pojem samosprávy představuje podstatu samosprávy jako formy realizace veřejné správy občany.

Právní pojem samosprávy vyjadřuje, že samosprávu vykonává

- od státu odlišný právně aprobovaný veřejnoprávní subjekt,

- v postavení veřejnoprávní korporace,

- a disponující příslušným rozsahem veřejné moci.

Samospráva se ve své činnosti řídí zákony a vlastními mocenskými akty. Vlastní samosprávnou moc pak provádí a zabezpečuje s využitím nařizovacích oprávnění.

Podstatou a posláním samosprávné korporace je samostatně, to zn. samosprávně rozhodovat o vlastních otázkách a spravovat vlastní záležitosti podle svých potřeb, ze své vůle a řídí se přitom jenom zákony.V samosprávných vztazích platí, že samosprávné orgány v nich vystupují nikoliv jménem státu a z jeho vůle, ale jménem danéhosamosprávného společenství, z jeho vůle a v jeho zájmu.

Samosprávu můžeme dále rozlišovat jako samosprávu územní a samosprávu zájmovou.Charakteristické rysy jsou v zásadě shodné jak pro samosprávu územní ( je vázána na územní členění státu ) i samosprávu zájmovou ( je koncipována v podstatě rezortně ). Samospráva je tedy organizující a mocensko-ochranné působení územních a zájmových samosprávných korporací a jejich orgánů.