Pracovní právo přednášky

Pokud pracovní smlouva vymezuje místo výkonu práce šířeji než jednou obcí, vzniká na straně zaměstnance nárok na úhradu cestovních náhrad ze strany zaměstnavatele. Pro takový případ zákon stanoví, že je možno v pracovní smlouvě sjednat tzv. pravidelné místo výkonu práce. Není-li v pracovní smlouvě takové místo pro účely cestovních náhrad sjednáno, platí právní fikce, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě a je-li místo výkonu práce sjednáno šířeji než pro jednu obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

! Zákon o státních zaměstnancích pojem „místo výkonu práce nepoužívá“. Ve svých základních ustanoveních však vymezuje (§ 4 odst. 3) jeho ekvivalent, a to „služební působiště státního zaměstnance“, který definuje jako „obec, ve které má sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar“. Současně pak zákon o státní službě vyžaduje jako povinnou náležitost (§30 odst. 2 písm. h)) rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí
o jmenování na služební místo představeného, uvádět

• služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu,

• služební působiště.

III.

Den nástupu do práce

Den nástupu do práce: ► 1. leden 200.., ► první den školního roku 200 ../200 .., ► ode dne podpisu smlouvy za měsíc, ► první pracovní den měsíce května 200 ..

Význam sjednaného dne nástupu do práce spočívá v tom, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Ani v tomto případě neobsahuje ZP direktivní úpravu. Den nástupu do práce tak může být vyznačen v pracovní smlouvě jako určitý kalendářní den, ale také jakýmkoliv jiným způsobem. Nelze však opomenout, že jinak stanovený den nástupu do práce nesmí vzbuzovat pochybnosti o tom, o který den se jedná.

Ustanovení § 36 ZP stanoví, že se za den vzniku pracovního poměru považuje ten den, který byl zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednán jako den nástupu do práce. Není v rozporu s právními předpisy, je-li ve smlouvě uveden jako den nástupu do práce den pracovního klidu nebo den, který nastane v době pracovní neschopnosti zaměstnance.

Nelze sjednat den nástupu do práce např. na dobu, kdy mladistvý po dovršení 15 let dokončuje povinnou školní docházku

! Zákon o státních zaměstnancích upravuje pojem tak, že vyžaduje jako povinnou náležitost rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného, uvádět den nástupu do služby na služebním místě.

IV.

Doba trvání práce

Doba trvání práce: ► (nemusí být ve smlouvě uvedena) ► do 31. 12. 201.., ► do konce školního roku 201../201.. ► do konce sklizně ……. roku 201.. ► na dobu tří let ode dne vzniku pracovního poměru ►