Sociologie organizace přednášky

Homasova systematizace teorie mezilidských vztahů

• Vnější a vnitřní skupiny – prvky vnějšího systému bývají vytvářeny formálně se záměrem učinit skupinu funkční vzhledem k jejímu prostředí

• Teorie sociální směny – lidé vysvětlují své chování podle toho, co jim přináší ve srovnání s tím, co je stojí interakce s druhými, která může být odměnou sama o sobě

• Opomíjení faktoru moci, který strukturuje vztahy mezi nadřízenými a podřízenými členy organizací

Hlavní body kritiky „human relations“

• Stoupenci školy mezilidských vztahů vypracovávají návody, jak ovlivňovat zaměstnance organizací v zájmu dosahování cílů, které zaměstnanci nemají možnost spoluurčovat

• Manipulování se zaměstnanci v cizím zájmu nezmenšuje jejich pocit odcizení. Techniky „human relations“ nevedou vždy k většímu výkonu zaměstnanců ani k jejich většímu uspokojení z práce

• Priority zaměstnanců se nemusejí krýt s prioritami organizace. Vysoká pracovní morálka není vždy spojena s vysokou produktivitou práce

Totální instituce a organizace

• Pojem zavedený americkým sociologem kanadského původu Ervingem Goffmanem (1922–1982)

• Organizace, které vytvářejí pro své členy prostředí lišící se v zásadním ohledu od životního světa běžných občanů moderní společnosti

Typy totálních institucí:

• nápravná zařízení – krajní podoba totální instituce

• vojenské instituce – zosobnění státního monopolu na násilí vyznačující se specifickým stylem velení a proměnlivostí vlivů na okolí (armády, policie)

• léčebné instituce – ústavy pro mentálně postižené (Zločin a trest – kniha)

Pět skupin totalitních institucí:
1) péče o lidi, kteří se sami o sebe nepostarají – staří lidé, sirotci, osoby tělesně, mentálně postižené
2) péče o lidi, kteří můžou být pro společnost rizikoví – lidé trpící nakažlivými chorobami, recidivisté
3) instituce zřízené na ochranu společnosti – vězeňské ústavy, ústavy pro převýchovu nezletilých, agresivních šílenců, diagnostické ústavy
4) zařízení pro realizaci technických záležitostí souvisejících s provozem – kasárny, internátní školy
5) zařízení, které mají zvláštní chráněné prostředí – kláštery, azyly nejrůznějších druhů

Strukturně funkcionální pojetí organizace (2. přednáška)

Pojetí strukturního funkcionalismu

• vlivný směr v sociologii organizace na zač. 20. století

• společnost jako komplexní sociální systém složený ze struktur, které plní jednotlivé funkce

• snaha o minimalizaci změn pomocí kontroly = > dosažení rovnováhy

• strukturní funkcionalismus chápe organizace jako zvláštní sociální útvary odlišné od sociálního prostředí a plnící explicitně stanovené funkce, k jejichž dosažení jsou strukturovány

Talcott Parsons

• zakladatel strukturálního funkcionalismu (The Structure of Social Action), sociologická paragidmata

• formální organizace se odlišují od ostatních sociálních útvarů orientaci na specifický cíl => od specifického cíle se odvozuje jak vnitřní struktura, tak vztah k vnějšímu prostředí

• specializované organizace jsou nutností tam, kde produkce a spotřeba neprobíhá v jednom subjektu => každá organizace produkuje pro někoho jiného a užívá pro vstupy produkty někoho jiného

• co je pro specializovanou organizaci hlavním cílem, je z hlediska celého systému dílčí funkcí