Sociologie organizace přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vztahy mezi světem práce (uvnitř organizace) a ne-práce (volnočasové aktivity)
Vznik organizací a jejich proměny
Zakládány jsou konkrétními lidmi sázejícími na finanční a intelektuální potenciál
předpokládá se, že míra uspokojení zaměstnance není dána jen výši odměny (jistota pracovního místa)
zaměstnanci se liší v důsledku minulé zkušenosti (nezaměstnanost, venkovský původ), různosti sociálních statusů (ženatý, člen etnické skupiny) nebo etapou životní dráhy nebo profesní kariéry
vnější vlivy na organizační změny působí skrze zúčastněné
Vztah členů k organizaci a strategie aktérů
problém identifikace členů s jejich organizací – firemní kultura
vztahy lidí k organizaci se mění v důsledku zkušeností nabitých v rámci organizace
odlišné vnímání situace se promítá do odlišných strategií
Burns a Stalker – defenzivní strategie (obranná)
Zpětná racionalizace systému rozhodování (spojené a aplikací strategického cíle)
teorie omezené racionality lidského jednání – rozum, který má omezené limity
analýza zpětné racionalizace – zpětná vazba (pozitivní nebo negativní)
řešení problému uspokojivým způsobem (využijeme omezenou racionalitu), nikoliv vždy optimálním
Tři hlavní směry interpretativní sociologie – symbolický interakcionismus (Herbert Blumer), etnometodologie, fenomenologie (Alfred Schutz)
Fenomenologická sociologie (Alfred Schutz)
společnost je vytvářená a reprodukována duchovními interakcemi lidí mezi sebou
duchovní interakci lidé vytvářejí tím, že faktům dávají různý význam a smysl
převedl do sociologického jazyka teorii sociálního jednání Maxe Webera
každodennost, všední svět a zdravý rozum jsou dominantní témata fenomenologické sociologie – běžná realita a zdravý rozum
jak vzniká vysoce strukturovaný svět a čím je ve vědomí lidí udržován
Přínos Alfeda Schutze
obrat od statistických popisných postupů k
interpretačním
rozumějícím
kvalitativním postupům
světu rozumíme tak, jak svět umíme interpretovat (vysvětlit)
typizační procedury jako rámce porozumění světu – klasifikace a jednotlivé typologie
Byrokracie jako základ organizace (4. přednáška)
Fenomén byrokracie
Pojem byrokracie poprvé použil francouzský fyziokrat Vincent de Gournay v roce 1745.
Byrokracie = z řeckého kratos – síla, vláda a z francouzského bureau – úřad.
Termínu byrokracie přiřazujeme různé významy
politologie – chápe byrokracii jako systém vlády
sociologie (Weber) – vysvětluje byrokracii jako snahu o realizaci kolektivních aktivit pomocí systému neosobních pravidel
veřejnost, laici – vnímají byrokracii jako sbor úředníků, soubor praktik, které občanům znepříjemňují život
Byrokratismus – nešvar dnešních dnů
Byrokracie je jev spíše rozporuplný než zcela záporný.
Na jedné straně nutí úředníky pracovat, vykonávat správu a staví jim do cesty mantinely, aby tak nečinili zištně a delegovanou moc nezneužívali. Na druhé straně zbavuje lidi iniciativy, kreativity a mladým bere iluze.