Finance velké otázky na test

Trhy okamžité a termínované

Klasifikace podle typu obchodovaného dokumentu

• Zprostředkovatelské trhy:

  • obchoduje se s nepřímými cennými papíry,

  • trh depozitních certifikátů, trhy podílových listů investičních společností.

• Nezprostředkovatelské trhy:

  • Obchoduje se s přímými cennými papíry

  • akcie a obligace jednotlivých firem

Klasifikace podle povinnosti zveřejňovat informace

• Veřejný trh:

  • organizátor trhu má povinnost zveřejňovat informace o obchodování (kurzy CP, objemy obchodů a další). Z tohoto důvodu byl v roce 1992 v ČR přijat zákon, který umožňuje vznik pouze veřejných finančních trhů. Investoři musí mít v trh důvěru a transparentnost ceny obchodovatelných CP je k získání takovéto důvěry naprosto nezbytná.

  • BCPP, RM-Systém.

  • v ČR mohou být zakládány pouze veřejné trhy

• Neveřejný trh:

  • organizátor nemusí zveřejňovat informace

  • nelze v ČR zakládat.

Klasifikace podle struktury trhů a forem jejich organizace

• Aukční trhy:

  • obchoduje se způsobem otevřených konkurenčních nabídek na určitém místě,

  • přesně lokalizovaný trh s jasně danými pravidly a podmínkami obchodování

  • informace jsou všeobecně známé a všechny obchody jsou realizovány centrálně,

  • typickým příkladem je burza. Obchodování na burze je v ČR možno výhradně prostřednictvím členů burzy. Pro členství na burze je nezbytné, aby se jednalo o PO nebo FO, která má právo obchodovat s CP. Každý člen má své místo, za které se platí. Od roku 1996 je v ČR vstupní poplatek na burzu CZK 1.500.000 a roční poplatek pak činí CZK 400.000)

  • BCPP

• Mimoburzovní trhy:

  • obchodování prostřednictvím sítě dealerů a brokerů rozptýlených na určitém území.

  • bez přesné lokalizace, nejsou striktní pravidla a náročné podmínky

  • RM-Systém, devizový trh

Burza

burza je trhem jako každý jiný trh. Z hlediska předmětu burzovního obchodu můžeme burzy dělit např. na burzy zbožové, finanční či burzy služeb. Finanční burzy však mají celou řadu zvláštností. Jedná se především o to, že finanční burzy jsou přesně vymezeným způsobem organizovaná shromáždění osob, která se konají pravidelně na určitém místě a v určenou dobu a obchoduje se na nich podle platných pravidel a burzovních předpisů. Obecně jsou burzy ve všech zemích podřízeny poměrně přísnému dozoru a kontrole ze strany státu a často i dalších institucí

• Z hlediska organizačního a právního existují v 2 základní formy burz:

  • Burzy organizované státem

  • burzy jako korporace firem, mající většinou formou akciových společností (např. BCPP, a.s.)

Vznik burzy v ČR

v Praze vzniklo na jaře 1991 sdružení 8 bank, které oficiálně fungovalo od října 1991 pod názvem Burza cenných papírů v Praze – zájmové sdružení, a postupně se přetransformovala na akciovou společnost Burza cenných papírů Praha (BCPP). 17 zakládajících akcionářů bylo tvořeno 12 bankami a 5 brokerskými společnostmi. Burzovní obchodování bylo zahájeno 6. 4. 1993 se 7 emisemi cenných papírů. Počet členů burzy se postupně rozšiřoval a ke konci roku 1998 měla burza 71 členů. Od té doby dochází ke snižování počtu členů, v polovině roku 2000 je jich 54. Od svého založení se pražská burza postupně stabilizovala, změnil se její způsob obchodování i vypořádání obchodů se snahou reagovat na vývoj trhu, potřeby členů burzy i klientů. K významným změnám patřil postupný přechod na obchodování 5 dnů v týdnu, zavedení blokových obchodů, snížení cenového rozpětí, o které se může nový kurz odchýlit od předcházejícího kurzu, zavedení dodatečného obchodování při pevné ceně (zákon jedné ceny (vytváření jednotné cenové hladiny) je možno použít jako ukazatel globalizace). V roce 1998 došlo k významné změně zavedením Systému na podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), který se stal nejvýznamnějším segmentem burzy. Obchodování zde probíhá v obchodních jednotkách (lotech), které se liší pro jednotlivé cenné papíry.