Finance velké otázky na test

získávají zdroje kontraktem s klienty, které mají většinou dlouhodobý charakter. To má vliv na investování – investiční politika je poměrně velmi flexibilní. Jsou hlavní kupující na trhu akcií, investují i do málo likvidních, ale výnosnějších dlouhodob CP. Člení se na dvě relativně samostatné skupiny – pojišťovny a penzijní fondy.

• pojišťovací společnosti – smluvní finanční instituce, spolupracují se zprostředkovateli a finančními poradci. Přebírají na sebe rizika klientů a financují pojištěné škody, ke kterým u klientů došlo. Zdroje získávají ve formě poplatků, které tvoří pojistně technické rezervy - ty musí pojišťovny bezpečně investovat. Rezervní fond slouží ke krytí plateb v případě smrti, zranění, nemoci, požáru či jiné přírodní katastrofy. Regulace a dohled je v rukou ČNB, dříve MF ČR. V posledních letech je charakteristická vlna fúzí mezi bankami a pojišťovnami a vznikem bankopojišťovacích institucí (holding). Bankopojišťovny – banka založí dceřinou společnost – pojišťovnu (resp. naopak), nebo formou fúze či akvizice, kdy banka koupí pojišťovnu, resp. pojišťovna si koupí banku.

Pasiva jsou hlavně požadavky držitelů pojistek, které mají podobu různých nepřímých CP.

Aktiva jsou málo likvidní dlouhodobé CP, především firemní obligace (ty získávají přímo jednáním s emitentem) a hypotéky (jsou zajišťovány nemovitosmi, které přinášejí trvalý příjem). Akcie tvoří malý podíl aktiv. Růst aktiv je výrazně ovlivněn inflací (v případě rychlejšího růstu cen je obtížné prorazit s dlouhodobým pojištěním). Růst inflace je provázen růstem úrokových sazeb - handicap životního pojištění. Nízký je i podíl státních CP.

Řada pojišťoven chce poskytovat komplexní služby, ale je snaha regulátorů univerzální pojišťovny zrušit a docílit specializace na životní a neživotní pojišťovny.

Životní pojišťovny – specializují se na životní pojištění, tj. krytí ztrát z předčasné smrti, pro klienty znamená možnost zhodnocení dlouhodobých úspor. Má blízko k bankovnictví - k depozitním produktům bank a úzce souvisí s úsporami klientů. Většina produktů životního pojištění spojuje ochranu proti riziku s prvky úspor.

Výhodou životního pojištění je, že pojišťovny vyplácejí cílovou částku, která dokáže dotyčného či jeho rodinu zabezpečit. V posledních letech jeho význam roste. Ve srovnání s neživotním pojištěním jsou výnosy z životního pojištění stabilnější a požadavky na kapitálovou vybavenost jsou méně striktní.

Neživotní pojišťovny – problém transferu a rozmístění rizika. Specializují se na poskytování pojištění majetku, živelní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu, atd. Příjmy jsou poplatky za spotřební služby a nemají nic společného s úsporami. Výnosy závisí na pečlivosti výběru pojišťovaných rizik a efektivním vyřizování hlášených pojištěných událostí. Existuje mezi nimi poměrně velká konkurence. Pojistné škody a zisky jsou poměrně volatilní, ovlivněné např. přírodními katastrofami a proto je orgány regulace a dohledu požadováno odpovídající zajištění. Aktiva jsou odlišné společností životního pojištění. Významnou položkou jsou depozita u bank (v ČR). Převážnou většinu investic tvoří municipální obligace (pojišťovny jsou vysoce zdaňovány a municipální obligace jsou daňově zvýhodněny), v zemích s liberálnějším dozorem mohou investovat částečně do firemních akcií, poskytovat úvěry, nabývat podílové listy investičních fondů nebo vlastnit směnky. Portfolio mění častěji, než společnosti životního pojištění, neboť jejich příjmy a výdaje vykazují velké výkyvy.