Literatura pro děti a mládež - zápisky

1. Literární

• Literární adaptace zaznamenaných folklórních textů

• Adaptace je určována individuálními představami a talentem těch, kteří ji realizují

• To, když nám stará babička začne vyprávět lidovou pohádku, my si ji nahrajeme a poté ji písemně zaznamenáme

  1. Klasická adaptace

• K. J. Erben – sběratel pohádek, chtěl co nejvěrněji zachovat ducha pohádky, snažil se minimálně texty upravovat

• Grimmové - -II-

  1. Autorská adaptace x pohádka

• Autoři, kteří měli potřebu vyslechnutý text upravit

• Božena Němcová – projevuje se to v tom, že například zvýznamňuje charaktery ženských hrdinek, má soucit s chudými, tendence jít po psychologii postavy (postava se zastyděla, začervenala…), má tendenci spojovat motivy z různých pohádek

1. Autorská (umělá, moderní)

• Vytvořena konkrétním autorem

• Odráží způsob myšlení autora – např. politické smýšlení

• Čerpá-li autor z lidové slovesnosti, je jeho vztah k ní volný

• Někteří autoři přistupují k lidovým námětům, aby je parodovali

• Autoři vnáší do pohádky netradiční postupy a náměty, jazykové prostředky

• Autorská pohádka je svým způsobem zbavena mysticismu a osudovosti; příklon k reálnému životu

• Hlavními postavami jsou často dětští hrdinové

• Častý výskyt snových prvků (realita/fantazie/sen)

• Výrazné styčné prvky s dalšími žánry (příběh s dětským hrdinou, próza s přírodní tematikou, dobrodružná literatura…)

• Akcentována je funkce zábavná a estetická, výchovná funkce může být potlačena ve srovnání s lidovou pohádkou

Znaky lidové a literární pohádky

• Užití čísel (3 a násobky, 7, 13)

• Symbolika čísel (13 – něco, co je zakázané, také smutek; 7 – pojí se s Novým zákonem (za Ježíšem přišel učeň a ptal se, kolikrát má odpustit bližnímu, až 7x? Ježíš řekl, že až 77x)

• Hyperbola – 100, 1000

• Morální řád – královské slovo je zákon

• Přirovnání, personifikace, deminutiva

• Variování tématu

• Schematické postavy, polarita postav

• Jednoduchá jména postav

• Jména často charakterizují postavu (Nebojsa, Lamželezo, Dobruška…)

• Vstupní a výstupní formule (bylo, nebylo,… za devatero řekami…)

• Happy end

Členění lidové pohádky

• Zvířecí

  • Je nejstarším typem

  • Vyhovuje myšlení malého dítěte

  • Někdy se blíží bajce (nejde však o moralitu, ale o zábavnost příběhu)

  • Jednoduchá fabule a málo postav (často jen 2-3)

  • Brémští muzikanti, O neposlušných kozlatech

    • Vlastní zvířecí

    • Zvíře – pomocník člověka

    • Zvíře – alegoricky ztvárňuje lidské vlastnosti

    • Pěstounská (didaktická)

      • Má někdy didaktické, výchovné aspekty

      • Základní ponaučení – poslouchat rodiče

      • Budulínek, Smolíček pacholíček

    • Kumulativní (řetězová), často povaha nonsensu; někdy se uvádí samostatně

      • Specifikum spočívá v její kompozici – mnohonásobné opakování stejných dějů nebo prvků až do té doby, než se řetězec události rozplete v opačném sledu