Literatura pro děti a mládež - zápisky

Formulové – řetězí opakující se články – formulky (důraz kladen na zajímavost slov, rýmy, novotvary…)

Epické – řetězí se stejné epické články, ale každý z nich se utváří rozdílně ve stylu (např. Jak dědeček měnil až vyměnil)

O Koblížkovi, Kohoutek a slepička

Kouzelná (fantastická)

• Jeden z nejstarších typů – odpovídá způsobu uvažování dětí

• Vystupují postavy lidské, personifikované nadosobní síly, postavy nadpřirozené, kouzelné (skřítci, démoni, víly, draci, čarodějnice)

• Přítomnost kouzelných věcí

• Děj se obvykle odehrává ve světě králů, princů… - díky tomu se k těm příběhům vážou určitá pravidla a stereotypy (království = bohatství)

  • Spojené s určitými hodnotami – královská slovo je zákon, slovo se musí dodržet

• Častým motivem je cesta z „normálního“ světa do světa

  • Když si chce chudý člověk něco zasloužit, musí udělat dobré skutky… - například mladík z lidu bojuje, aby dostal princeznu

• Zpravidla se pohybuje v mezních situacích života (ohrožení, smrt, ale též zrození, dospívání, naplnění života…)

• Fantastické motivy pohádek měly svůj symbolický význam, často právě morální

• Polarity postav

  • Dítě snadno přiřadí dobro x zlo

• Magické síly ve sporu dobra a zla

• Ctí řád, snaha obelstíti se nevyplácí

• Osudovost – vzdorovat osudu je marné

• Chtít něco, co si nezasloužíme, či je proti přirozenosti, se trestá

• Animizace, fantastičnost, antropomorfizace (zosobnění přenosem významů na základě podobnosti určitých skutečností s lidským tělem (slunce se zlatými vlasy…))

• Například: Dlouhý, Široký, Bystrozraký, Zlatovláska, O dvanácti měsíčkách, Sedmero krkavců, Princ Bajaja

• Variantou je tzv. démonická pohádka (blízko k pověrečné povídce)

Legendární

• Blízko k legendární pověsti – pohádka má však oproti ní především funkci zábavnou a estetickou, zdůrazněna je její fiktivnost, pracuje s kouzly, přirozený a nadpřirozený vět splývá, místně a časově neurčená, postavy jsou archetypální povahy, je dějová, kompozice složitější

• Příběh, ve kterém vystupuje Bůh sám (případně různé postavy andělů, mučedníků… - postavy biblické)) nebo se jedná o příběhy člověka, který se snaží nějakým způsobem vysmívat smrti (přelstít smrt – například Dařbuján a Pandrhola

• Jejich podoba a skutky mají však světský a lidový ráz – prezentuje lidi jako chybující na cestě ke svatosti – dávají čtenáři lekci, jak se správně chovat podle křesťanských měřítek a co se stane, když se tak chovat nebudou

• Autorkou je například Božena Němcová (například. 10 pohádek o Sv. Petrovi – sbírka pohádek) – například když Bůh se Sv. Petrem vyplácí za mastná oka v polévce

• Příběhy o potrestané lidské pýše (sedmero hlavních hříchů) – jak lidé žijí a jaké to má následky – o lidech, kteří pochybili a pak podstoupili velká utrpení, a díky pokoře a pokání došly k smíření