Psychologie - souhrn přednášek

i (podle MKN-10)  struktura osobnostních vlastností a z ní vyplívající projevy chování se liší o normy  chování bývá generalizovaně maladaptivní (nejsou schopni se přizpůsobit životu jako normální člověk a často jsou ze společnosti pro jejich maladaptivní chování vyloučení)  abnormální chování je zatěžující a nepřijatelné a je zdrojem konfliktů a odmítání – chování okolí obtěžuje nebo dokonce ohrožuje a je pro něj nepřijatelné  porucha je trvalého rázu  diagnóza se používá už od adolescence – u dětí se dříve mluvilo o tzv. psychopatizaci osobnosti, už od dětství můžeme u dětí odhadnout, že z nich vyroste osoba nevyvážená poruchy osobnosti – dříve označovány jako psychopatie (psychopat = člověk s poruchou osobnosti) Paranoidní porucha osobnosti  nadměrná citlivost a přecitlivělost na reakce okolí vůči vlastní osobě  nepřiměřená nedůvěra k jiným lidem – paranoidní osobnost je přesvědčena o tom, že druzí lidé jsou tu proto, aby ho pohoršili nebo mu ublížili  odlišnost emočního prožívání – převládá negativní emoční ladění  vztahovačnost a pocit ohrožení, odlišnost uvažování, zkreslená interpretace situací – všechno zapříčiňuje převládající negativní emoční ladění, na jakoukoliv situaci v okolí jedinec reaguje tak, že je negativní vůči jeho osobě (lidé v autobuse – mluví o něm a pomlouvají ho, snaží se ho poškodit), což ještě více posiluje jejich nedůvěru  vztahovačné myšlení, zdůrazňování významnosti vlastní osoby  směr myšlení a obsah myšlení – nedůvěra, ohrožení a negativní myšlenky  tendence chápat jednání jako úmyslně nepřátelské a ohrožující  tendence k obranným reakcím, které se objektivně jeví jako nesmyslné (všechno je nepřátelský akt – např. náhodné drcnutí vyhodnotí jako úmyslnou a cílenou agresi vůči jeho osobě)  narušené mezilidské vztahy, jejich příčinou je především zvýšená míra obranného chování (verbální agrese – výčitky)  nadměrný důraz na dodržování pravidel – v rámci soužití dochází k nárůstu konfliktů (partner je obviňován ze všeho) Schizoidní porucha osobnosti  neschopnost prožívat uspokojení, nikterak nás neohrožují  emoční útlum, chlad, odstup, citová plochost (neprožívají radost, ale ani smutek) a nápadná introverze  nezájem o vnější svět, o kontakt s ostatními lidmi – žijí ve svém vlastním vnitřním světě o neschopnost vřelých citových vztahů, neschopnost projevit radost a uspokojení, lásku či něhu o nezájem o názory a hodnocení okolí o obtíže v adaptaci na společenské normy a zvyky o odlišnost uvažování – tendence uzavírat se do vlastního vnitřního světa – používají svojí vlastní logiku o mají tendenci a potřebu minimalizovat sociální kontakt – zpravidla nenavazují žádné partnerské vztahy a mají tendenci inklinovat k určitým stereotypům o pudy se u nich objevují jako u normálních lidí, často jsou nadprůměrně inteligentní Disociální porucha osobnosti  základní znaky – egocentrismus, chybění ohledu k ostatním, neschopnost ovládat své jednání dle platných sociálních norem  vyšší množství disociální poruchy se objevuje u mužů, osoby trpící disociální poruchou jsou zároveň velmi často nadprůměrně inteligentní  jsou nebezpeční, riziko hrozí v tom, že nejsou na první pohled rozpoznatelní – jsou výrazně společenští („hadi v oblecích“ – jsou to lidé mnoha tváří – jsou schopni se chovat jako velmi vstřícní, chápaví a obětaví, ale jen do té doby dokud nás potřebují)  neschopnost přiměřené sociální adaptace (nejsou schopni se sociální přizpůsobit a ani nemají tu potřebu, přizpůsobit se mají ti druzí jim)  výrazný egocentrismus, egoismus, nezdrženlivost (neomezují sami sebe, když něco chtějí, tak si to vezmou bez ohledu na ostatní), zaměřenost na vlastní uspokojení – druzí jsou tu pro něj do té doby, dokud mu jsou prospěšní, vše co pro něj uděláme bere jako samozřejmost, nechápe proč by nám měl být za vykonanou laskavost vděčný  neschopnost soucitu s ostatními lidmi – soucit sám nad sebou extrémně prožívají  často odchylky v ANS, proto potřeba silného vzrušení, nesnášejí nudu – vlastní uspokojení je na úkor druhých, typicky spokojení jsou např. v hernách, kde jim je předkládáno velké množství podnětů  neschopnost tlumit a ovládat vlastní reakce  omezená schopnost sociálního učení  vztahy k lidem ovlivněn jejich nestálostí, nespolehlivostí a bezohledností – jsou schopni si vytvořit vztah s člověkem, ale jen za účelem vlastního uspokojení, protože daného člověka vyhodnotí jako pro sebe samotného prospěšným, mají tendence ovládat druhé  nízká tolerance k zátěži, neschopnost adekvátního hodnocení situace, sklon vidět svět v extrémech, sebehodnocení je nepřiměřené  slabě rozvinuté sebevědomí  podprůměrně inteligentní mají sklon vše řešit rigidně (kriminálníci) – všechno provádějí stereotypně, v rámci jejich egocentrismu a egoismu pokud něco chtějí, tak si ti vezmou bez ohledu na druhé Emočně nestabilní porucha osobnosti může být velmi nepříjemná pro okolí Znaky – psychická nestabilita, neschopnost ovládat své chování (= silná nevyváženost osobnosti) Typy:  impulzivní  hraniční nesnáší tlak, nátlak dominují emoce, racionální schopnost je velmi omezená → nejsou schopni usměrňovat své emoce Impulzivní typ  extrémní reakce na okamžité podměty  intenzivně prožívají každý podmět a intenzivně reagují  emočně velmi nestálí  jeden podnět prožívají jako výrazně příjemný, naopak druhý podnět jako výrazně nepříjemný  velmi výbušní (= mají omezenou schopnost regulovat svou reakci) o jsou schopni vyvolat velmi nepříjemnou scénu kdekoliv – v soukromí i na veřejnosti  nezvažuje důsledky chování (není schopen)  s vážným výrazem naslibují první poslední, vymýšlejí si, lžou – když jsou v klidu, naslibované nesplní (kvůli nově vzniklé situaci)  velmi dobře plánují, ale plány nikdy nesplní  vzhledem k tomu, že nejsou schopni plnit sliby druhým – je jejich vztah k ostatním je nediferencovaný  vztahy k ostatním lidem