Anatomie

Krátké kosti

Stavba krátkých kostí: Krátké kosti se svoji stavbou podobají epifýzám dlouhých kostí. Na povrchu kostí je tuhá vrstvička kompakty, kterou většinou tvoří ploché lamely. Uvnitř je spongióza. Pod kompaktou je spongióza hustší a přenáší zatížení na systém trámců, jejichž architektonika je budována na obdobných principech, jako ve spongiózách dlouhých kostí. Dřeňové dutina se netvoří. Značná část nejdrobnějších kostí je pokryta kloubní chrupavkou.

: V případě krátkých kostí zápěstí, nohy a páteře, jde o řetězce kostí, jejichž drobný vzájemný posun se sčítá, a výsledkem této sumace je pohyb značného rozsahu. Vzhledem k tomu, že značná část povrchu těchto kostí je pokryta kloubní chrupavkou, jsou u některých z nich problémy s cévním zásobením a zlomeniny těchto kostí se špatně hojí ( např. zápěstní člunková kost).

Ploché kosti

Ploché kosti se podílejí na stavbě pletenců obou končetin (lopatka, kyčelní kost), skeletu hrudníku (hrudní kost) a lebeční klenby (temenní kosti, šupiny čelní, spánkové a týlní kosti).

Stavba plochých kostí: Na zevní a vnitřní ploše kosti je různě silná vrstva kompakty tvořená plochými kostními lamelami. Mezi deskami kompakty je spongióza s poměrně velkými prostory mezi trámci, vyplněnými až do pozdního věku krvetvornou dření.

: Ploché kosti většinou představují rozsáhlou plochu, na které začínají početné svaly. Není proto náhodou, že tyto kosti tvoří významnou část pletenců obou končetin, zabezpečujících pohyblivé spojení končetin a trupu. Významná je i jejich protektivní funkce – ochrana pánevních a hrudních orgánů a mozku.

Fibrilární kost

Fibrilární kost je typem vývojově původní ("primitivnější") kosti, která tvoří většinu skeletu drobných savců. U člověka je první kostí vznikající primární osifikací (viz dále) chrupavčitého skeletu plodu u dítěte. V dospělosti je vláknitá kost omezena pouze na některé hrbolky, kostní výběžky a drsnatiny - především v místě svalových úponů.

Stavba fibrilární kosti: Fibrilární kost je složena z plsti kolagenních vláken. Mezi proplétajícími se vlákny jsou mělké prohlubně - lakuny, ve kterých leží rozvětvené kostní buňky - osteoblasty (- cyty ).

: Fibrilární kost nemá téměř "univerzální" směrovou pevnost lamelárních kostí. Plexiformní vlákna jsou orientována převážně ve směru, ve kterém je daný hrbolek zatěžován, a v tomto směru také vykazují i určitou mechanickou pevnost.

Osifikace kostí

Kosti se vyvíjejí z vazivového nebo chrupavčitého modelu procesem, který nazýváme osifikace.

Osifikace se účastní především dva typy buněk: osteoblasty a osteoklasty.

• Osteoblasty produkují mezibuněčnou hmotu - vláknitou (kolagenní vlákna) i amorfní (proteoglykany). Osteoblasty jsou nejprve uloženy na povrchu tvořících se trámců a lamel, ale postupně se "zabudovávají" do novotvořené kosti, která mineralizuje. Z osteoblastů se stávají kostní buňky - osteocyty.