Anatomie

Spongióza = hydraulický systém kosti

Spongióza není z biomechanického hlediska pouze souborem trámců kostní tkáně. Prostory mezi trámci jsou vyplněny tukovými buňkami, buňkami kostní dřeně, cévami, nervy a mezibuněčnou tekutinou.

Tukové buňky velmi dobře adherují k povrchu trámců. Celý systém buněk a cév spongiózy lze chápat jako elastický hydraulický systém, chránící kostní trámce. Do systému přitéká krev z cév, které jsou uvnitř kosti a odtéká oběma směry - do žil dřeně i mimo kostní tkáň - do žilního systému periostu. Hydraulické vlastnosti kostní spongiózy se projevují při jakémkoliv zatížení pohybového systému, zvýšením hydrostatického tlaku v dutinách spongiózy. Zátěž je tak zčásti absorbována a rigidní kostní trámce jsou zatíženy až "v druhém sledu".

Hydraulický systém spongiózy můžeme chápat i jako "shock absorber" kosti a stimulátor růstu, remodelace nebo obnovy kosti. (Viz dále.)

Kostní dřeň

Dřeňové dutiny diafýz, prostůrky spongiózy a širší Haversovy kanálky vyplňuje kostní dřeň.

Kostní dřeň, medulla ossium je rosolovitá měkká tkáň, jejíž vzhled a stavba se mění podle toho, jde-li o červenou, žlutou nebo šedou dřeň.

Červená kostní dřeň

Stavba dřeně: Červená kostní dřeň se skládá ze sítě retikulárních vláken, prostoupených širokými krevními vlásečnicemi do kterých zde vstupují krevní buňky a destičky. V síti jsou uloženy výchozí buňky pro tvorbu všech základních typů bílých i červených krvinek, krevních destiček kostních buněk, a krevní buňky v různé fázi zralosti.

: Červená dřeň je krvetvorný orgán, a po narození jediné místo, kde v těle vznikají krvinky. V průběhu růstu červené dřeně ubývá a ve věku kolem dvaceti let je krvetvorba většího rozsahu lokalizována především v hrudní kosti,ve spongióze kloubních konců dlouhých kostí a ve spongióze krátkých kostí (v obratlových tělech, karpálních a tarzálních kostech). Poměrně do vysokého věku se udržuje krvetvorba v žebrech, v plochých kostech lebky a pánve a v drsnatinách, výběžcích a hranách dlouhých kostí.

Červená kostní dřeň je postupně nahrazována žlutou dření.

Žlutá kostní dřeň

[ Stavba dřeně: Sítě retikulárních vláken červené dřeně jsou infiltrovány tukovými buňkami, které nakonec převládají. Červená dřeň se v podstatě mění na tukové vazivo.

: Vzhledem k množství tukových buněk vyplňujících téměř celé dřeňové dutiny všech kostí a k velmi silné vaskularizaci této tkáně, představuje žlutá kostní dřeň i určitou energetickou reservu organismu. Žlutá kostní dřeň je ve vysokém věku nahrazována tzv. šedou dření. Jde o vazivo, které ve dřeňových dutinách zůstává po ztrátě tukových buněk.

Stavba krátkých a plochých kostí

Krátké kosti tvoří na končetinách funkční skupiny drobnějších, skutečně "krátkých" kostí – např. zápěstní kosti. Mezi tento typ kosti zařazujeme i tzv. kosti nepravidelného tvaru - dolní čelist, obratle a některé lebeční kosti.