Anatomie

Trnové výběžky, processus spinosi jsou nepárové a dozadu vybíhající výčnělky. Krční obratle mají ( s vyjímkou C1 a C2 ) rozdvojené trny. Paličkovitý, velmi dlouhý a hmatný trnový výběžek C7, dostal označení vertebra prominens. Slouží k orientaci při pohmatovém vyšetření páteře. Trnové výběžky hrudních obratlů jsou dlouhé, skloněné a přes sebe přeložené kostěné útvary, které se u bederních obratlů rychle tvarově mění na čtverhranné, a ze stran oploštělé destičky.

: Obratlová těla jsou nosnými prvky páteře. Z anatomického hlediska jde o soustavu dvou typů kostí: spongiózní a kompaktní. Kompaktní část obratle přenáší 45 - 75 % vertikálního zatížení působícího na obratel, a spongiózní část nese zbývající zatížení. Mezi jednotlivými úseky páteře jsou z hlediska mechanické odolnosti obratlových těl velké rozdíly. Hlavní zatížení nesou masivní těla bederních obratlů a těla dolních hrudních obratlů. Obecně platí, že pevnost těla obratle na tlak působící v osovém směru, je pět až sedmkrát větší než pevnost na tlak působící na obratel v bočném nebo předozadním směru. Je také vysoká korelace mezi „hustotou“ obratlového těla a jeho mechanickou odolností. Redukce nebo přestavba spongiózy (např. osteoporóza) výrazně snižují mechanickou odolnost obratlových těl. Nejzatíženějším segmentem páteře je segment L5/S1, kde se na malé styčné ploše koncentruje zatížení dané mj. hmotností celé horní poloviny těla. Zatížení se zde týká všech struktur segmentu a bude ještě dále analyzováno. Pokud jde o skelet tohoto segmentu, snáší asi patnáctiprocentní deformaci a jeho pevnost v tlaku dosahuje až 7,0 kPa.

Oblouk obratle má především ochrannou – protektivní funkci, a je také místem začátku páteřních vazů, které dotvářejí a uzavírají páteřní kanál obsahující míchu, míšní obaly, cévní pleteně a míšní kořeny .

Obratlové výběžky mají dvojí funkční uplatnění: processus articulares jsou kloubními konci meziobratlových kloubů;

processus transversi a proc. spinosi slouží jako místa začátku vazů fixujících obratle, a svalů zajišťujících pohyblivost páteře.

Specifické postavení - a tomu odpovídající stavbu, mají první dva krční obratle, pět křížových obratlů srůstajících v křížovou kost a kostrč.

A t l a s

Nosič, atlas je obratel mající tvar kostěného prstýnku. Přes svůj název, není rozhodujícím „nosičem“ poměrně těžké (cca 2 - 2,5 kg) hlavy. Hlavní zátěž směřuje až na druhý krční obratel. (Obr. 7. .)

Stavba atlasu: První krční obratel nemá tělo a tvoří jej pouze dva, poměrně subtilní kostěné oblouky - přední a zadní oblouk (arcus anterior et posterior). Boční partie obratle jsou masivní a na horní ploše nesou obvykle téměř ledvinovité kloubní plochy. Svým zakřivením odpovídají obě kloubní plochy povrchu jediné elipsy, společné pro pravý i levý kloub. Na vnitřní ploše předního oblouku atlasu je malá, oválná a plochá jamka, která slouží ke spojení atlasu se zubem C2.