Otázka č. 28 - Filosofie jazyka, fenomenologie a existencialismus

Automaticky věříme tomu, že našim představám něco odpovídá – chyba, ? jak to můžeme tvrdit?, musíme prozkoumat naše vědomí
1. zapomenout na dogma, že kromě nás existuje vnější svět
2. svět je jevem /fenoménem/ našeho vědomí
3. zkoumání pravidel, podle kterých se jevy našeho vědomí sdružují, jak jsou uspořádány
4. zpochybní i naše vědomí /psychologické vědomí/, je součástí světa, existenci našeho

vědomí musíme brát jako spornou
Teprve pak se dostaneme ke zdroji všech jevů a tím je tzv. transcendentální vědomí, které existuje už před jakoukoliv zkušeností individuální, podmínkou je zjevovaní se /vytvoření jevů/, jevům dáváme stejný smysl.

Zpochybnil existenci světa mimo subjekt, je zbytečné zkoumat svět, ale máme zkoumat jevy vědomí a tam řešit všechny otázky
Rozlišuje dva světy:
Svět přirozený – žitý svět – svět, ve kterém žijeme
Svět vědy – svět abstrakce, matematizace
Např.: Co je to prostor? Co je to čas? Žitý svět je jiný než svět vědy.
Dochází ke krizi myšlení, celá řada nových objevů, mnoho lidí se ale cítí v zajetí vědy, necítí se šťastni, chybí jim smysl života -> věda najednou selhává -> filozofie stále více zaměřuje nesmysl života, jaký systém hodnot člověk uznává, zkoumá, co je podstata člověka hledání hodnot věda nám nepomáhá -> krize myšlení
Fenomenologie podnítila k myšlenkám, pracím
Max Scheller /1847 – 1928/ - zkoumá teorii hodnot
Maerice Merllau – Ponty /1908 – 1961/ - Fr., zkoumá vědomí
Pražský fil. kroužek – Jan Patočka /1907 – 1977/, další představitel –Martin Heidegger – ovlivněn fenomen. /1899 – 1976/ - ovlivněn Heioselem – jeho fil. označena jako fil. bytí
Dílo: Bytí a čas /otázky ontologie/, co vlastně umožňuje existenci světa a všech věcí? Domnívá se, že existence je jakési bytí, které je podmínkou existence našeho bytí, světa věcí kolem nás
Snaží se analyzovat vztah a rozdíl mezi původním a naším bytím = ont. diference, zabývá se analýzou jsoucna – člověk, protože člověk se tady podle něj tady objeví, chvíli tady pobude, naše bytí je omezené = pobyt = Dasein = /člověk/, každý člověk je jedinečný, neopakovatelný, snaží se dát životu nějaký smysl, proč se zaměřil na člověka? Chceme-li pochopit svět, musíme pochopit člověka = ten interpretuje ostatní jsoucna
Analýza člověka
1. člověk žije život sám za sebe – každý člověk je svébytné jsoucno, nesmí se s ním manipulovat, nesmí být brán jako věc
2. čl. je na svém bytí zainteresován, zainteresovaný pobyt = existence, analýza existence je cesta k pochopení bytí
3. čl. je vržen do světa, není to jeho volba, on sám je zodpovědný za svůj způsob existence, kterou zvolí, čl. je jakýmsi projektem, má dvě možnosti volby:
· může použít neautentické bytí/ jsme v davu, přijímáme pravidla, manipulace, nejsme odpovědní/
· autentické bytí – život z opravdovosti světa podle vlastního přesvědčení, bez tlaku
4. člověk žije ve světě spolu s ostatními lidmi = spolubytí, ostatní lidé jsou svébytná jsoucna ne účely pro jiné lidi
5. člověk žije v čase, prožívá svou časovat, je bytím ke smrti, smrt brána jako přirozená věc, život by měl být prožit smysluplně, využití času
6. člověk je bytostí pravdy – člověk by měl hledat pravdu, podstatu světa, bytí i zabývat se filozofií /“filozofie je přítelem bytí.“/