14. Starsi dejiny v modernim umeni

V architektuře se empír spojuje se státní autoritou a veřejnými monumentálními stavbami – styl divadel, muzeí, zámek Kačina u KH, přestavba barokního kláštera na celnici (Dům U Hybernů).

Novorenesance

(1860-1890)

Novorenesance (neorenesance) je historizující umělecký sloh 2. pol. 19. století, který vychází z renesance. Často se uplatňoval při stavbě velkých veřejných staveb (divadla, muzea, banky, nádraží, školy apod.). Koncem 19. století se začínají na novorenesančních stavbách objevovat secesní prvky. Rovněž je časté, že novorenesanční budova má secesní interiéry.

Neoraffaelisté: návrat k renes. ideálům.

• vznikala pod tlakem rozporu mezi cílem bohaté ozdobnosti a výrazu reprezentativnosti a mezi snahou o pravdivost a vyjádření potřeb a povahy nových společ. účelů (2. pol. 19. stol.)

• Sloučila ideál antického tvarosloví s tendencí romantismu a individualismu

• Úzká spolupráce architektury a výtvarného umění

Francie

• vyvinula se pozvolna z klasicismu

• Národní knihovna v Paříži, budova pařížské radnice, koncertní síň Trocadéro

• novodobý materiál- železo

• éra Nap. III. - rozmach architektury a umění

Anglie, Ne, ostatní státy Evropy

• New Scotland Yard, divadlo Gaiety v Londýně, Muzeum krásných umění v Bruselu, pomník Viktora Emanuela I.

• V Evropa nepřijímá novorenesanci, imitace byzancké církevní architektury (K.A. Ton), pokus o obrození dekorat. motivů ruské architektury za použití techniky režného zdiva.

• Rumunsko- podle byz. vzorů

• Královský palác (Ně), budova Johanneum v Drážďanech, nové divadlo v Lipsku,

• Velikánem NR: Gottfried Semper – dvorní divadlo v Drážďanech

• R-U- Dvorní opera, budova rak. Parlamentu

• ČZ- Ignác Vojtěch Ullmann- Prozatímní divadlo z r. 1862, Katanský palác a Česká spořitelna z let 1860-1865, Šebkův palác, budova česká techniky na Karlově náměstí, budova Vyšší dívčí školy v Praze (1866)

• Antonín Viktor Barvitius (1823-1901) pobyt v Itálii, Bazilika sv. Václava na Smíchově,

• Josef Zítek- budova Národního divadla v Praze, Mlýnská kolonáda v Karl. Varech

• J. Schulz- budova Národního muzea v Praze

• Most Palackého v Praze – dobové dílo renesanční formy

České země

Historické reminiscence hrály v procesu formování moderního č. národa důležitou roli (hlavně NO)  věří se ve výjimečnost českých dějin

Byly jednou ze základních složek formujícího se národního vědomí a později byly ohlasy na historické události používány také v polit. zápase!!!

V 1. pol. 19. stol. byly tyto reminiscence také důležitou vzpruhou při překonávání pocitů beznaděje, které se vlastenců zmocňovaly  slavná minulost se tak stávala zárukou slavné budoucnosti a vzpomínky na zašlou minulost pomáhal překonat neradostnou současnost (Jablonský: Tři doby země české – doba slávy, úpadku, vzkříšení)

Od 40. let se postupně setkáváme s kritikou přísného historismu – mladší generace si uvědomuje (např. K. H. Borovský), že je nutné se orientovat na přítomnost a na budoucnost, zahledění do minulosti je spíše k úsměvu.