14. Starsi dejiny v modernim umeni

Zájem o historickou tématiku sahá hluboko do 19. století s je spojen s národním obrozením (slavná minulost českého národa). Pokračuje i po roce 1918, které je chápáno právě jako dovršení procesu obrození. Osudy národa a obrození se staly hlavními náměty prvních filmů (ale často měly i širší historický záběr – od kněžny Libuše…). Je zajímavé, že film na téma husitství se v meziválečném období nepovedlo (přes veškerou snahu) zrealizovat. Historismus ve filmu ale brzy, s příchodem zvuku, odezněl (poptávka byla spíše po jiných tématech – jazz, láska apod.).

První český historický velkofilm byl natočen v letech 1929/30 v souvislosti s výročím smrti sv. Václava. V titulní roli se objevil Zdeněk Štěpánek. Film byl ale označen za klerikální a odmítnut. Točily se také životopisy národních velikánů – Tyla, Borovského (1925).

Obnovení zájmu o historickou tématiku přišlo se změnou politické situace od poloviny 30. let (ohrožení nacismem). Vznikly dva filmy Otakara Vávry – Filosofská historie (1937) a Cech panen kutnohorských (ústřední postavou byl Mikuláš Dačický z Heslova – opět Zdeněk Štěpánek, 1938), které měly být národním povzbuzením.

V době protektorátu nastal spontánní návrat k národnímu obrození (nacisty samozřejmě potlačován). Nový historický film se sice nepodařilo vytvořit, ale nejrůznější náznaky byly propašovány do mnoha jiných filmů (jako např. panorama pražského Hradu, zařazování scén z národních oper, jako byla Prodaná nevěsta apod.).

V roce 1945 byla československá kinematografie znárodněna. Některé filmy s historickou tématikou dostaly sociální podtext (Nezbedný bakalář O. Vávry opět se Zdeňkem Štěpánkem) a konečně došlo i na téma husitství (Jan Roháč z Dubé Vladimíra Borského, 1947).

Převrat roku 1948 přinesl zájem o současnou tématiku budování socialismu a boje s třídním nepřítelem. Historický film pak podle usnesení z roku 1950 měl mluvit k aktuální současnosti, což přineslo preferenci nejnovějších dějin. Vznikaly ovšem i životopisné snímky, ve kterých prakticky všechny osobnosti měly vyvinuté sociální cítění a bojovaly za práva lidu (Mikoláš Aleš, 1952). Nesmíme zapomenout ani na stěžejní téma husitské revoluce (trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem).

Nové přístupy se objevily spolu s uvolněním v polovině 60. let. Historický film se zbavil monumentalismu a zaměřil se na „obyčejné“ jedince, lidi vláčené dějinami. Vrchol představují dva filmy Františka Vláčila – Marketa Lazarová a Údolí včel (1967).

Starověk:

Starověk poskytl dostatek námětů pro americké velkofilmy: Ben hur (s Charletonem Hestonem), Spartakus (s Dirkem Douglasem), Kleopatra (s Liz Taylorovou), z novějších pak třeba Gladiátor nebo Trója,

Ježíšovská tématika: muzikál Jesus Christ Superstar (1973), velmi realistické Gibsonovo Umučení Krista a naopak nezapomenutelná parodie: Monty Python – Život Briana.