16. Krestane a Zide
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3) Ekonomické postavení Židů
ZPRVU: po dlouhý čas měli Židé ve stř. společnosti větší význam, než by jejich nepatrné množství (0,2% obyvatelstva) napovídalo. Většina Židů žila ve městech, tam sehrávali zásadní roli – byli schopnými řemeslníky a obchodníky. Ekonomický úspěch mnoha Židů lze vysvětlit sociálním tlakem popsaným výše (úspěch životní nutností - kdyby nebyli zdatní, nemohli by jako menšina přežít)
POTÉ: diskriminačními opatřeními zbavováni možnosti „normálního“ výdělku (nesměli kupovat pozemky, zastávat veřejné úřady, být členy cechů ani obchodovat) jejich doménou se během 12. století stala lichva (+ řada Židů pracovala jako vetešníci, podomní obchodníci, někteří jako lékaři, krejčí, ševci).
Židé patřili mezi privilegované, jediné oficiálně povolené lichváře (II. Lateránský koncil roku 1197 křesťanům půjčování peněz na úrok zakázal, ale byla tu obrovská společenská potřeba půjček, někteří Židé stále disponovali dostatkem hotovosti – proto jim církev udělila výjimku - půjčovali si od nich chudí na zástavu, někdy i kláštery, knížata a sami králové) jejich obraz byl s tímto povoláním ztotožněn (vznik dalšího zkreslujícího stereotypu: Žida-lichváře) ještě nenáviděnější pozice! Rostla zášť, chápáni jako příživníci - někde sice Židé vlastnili pozemky a nejhezčí domy, ale spíše platilo, že lichvou vydělané peníze spolykaly daně, kterými byli Židé zatíženi (houba, která nasávala finanční prostředky, aby je následně vytlačila ve prospěch panovníka, který byl na nich místy i závislý - začarovaný kruh oboustranné závislosti, který nutil panovníka k ochraně Židů a Židy k roli lichvářů)
mnoho dokladů o tom, že jedním z hlavních motivů útoků na Židy bylo odstranění věřitelů, že byly prostředkem pro zahlazení dluhů + útočníci si mohli ještě k majetku dopomoci - proto je průvodním jevem většiny židovských pogromů drancování.
Židé stále více omezováni i v lichvě - jejich roli zčásti převzali templáři stále častěji docházelo k jejich vyhánění (lze užít i ve státnicové otázce migrace!!!) ze země či města - pro panovníky výhodné – konfiskace majetku. Posílilo to židovský status cizinců, nežádoucích lidí na okraji, kteří podléhají libovůli vládců, nikde nejsou doma, všude jsou jen za poplatek trpěni.
SHRNUTÍ:
Mnohé protižidovské stereotypy (zachycené mimojité ve středověkém umění) vycházejí z teologických kruhů. Bylo by chybou, kdyby byla ze vzniku antisemitismu viněna pouze katolická církev bojující o své místo na slunci. Současně s ní působili i Židé, kteří svými odlišnými zvyky sami sebe v očích lidu pasovali na cizince. Svou troškou do mlýna přispělo zvláštní právní postavení Židů, se kterým úzce souvisí jejich postavení sociální a jejich ekonomické vytlačování na okraj společnosti… ( TRPĚNÁ MINORITA!)