16. Krestane a Zide
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
SEGREGACE
Postupný vznik ghett – oddělená čtvrť pro Židy známá již ze starověku (např. v islámských městech), ale raném novověku nová forma – podmínkou usazení Židů v mnoha evropských městech bylo to, že budou odděleni vysokými zdmi (někde např. nemohli na noc vycházet) – ALE: ghetto znamenalo pro Židy i bezpečí, usnadňovalo dodržování židovských zákonů samotnými Židy, mohli vést intenzivní kulturní život (církev hlásala, že segregace je ochranou křesťanů před špatnými kontakty se Židy, oddělenost ale chránila i židovskou víru před světskými vlivy) izolace Židů.
REFORMACE
Židé zpočátku reformaci vítali – rozdělovala jejich nepřátele. Díky rozbití monolitické jednoty latinské Evropy se křesťanům definitivně rozplynula vyhlídka na společnost jednotné víry. Skončila tak izolace Židů jako nekonformní skupiny ve společnosti.
Smutnou kapitolou ve vztahu křesťanství a judaismu jsou názory Martina Luthera – jeho pohled se během života měnil. Bylo období, kdy myslel, že když na ně půjde po dobrém, hromadně dobrovolně konvertují, což se nestalo. Lutherův postoj se změnil v palčivou nenávist – ke známým argumentům nové: srovnává Židy s kacíři a hříšnými pseudokřesťany – protože neuznávají svou hříšnost, jsou extrémním ztělesněním nevíry, jsou nevyléčitelně zatvrzelí – v traktátu O Židech a jejich lžích navrhuje, jak by se mělo se Židy jednat (např.pálit jejich synagogy a domy, nahnat je pod jednu střechu nebo do stáje, odebrat jim modlitební knížky, rabínům zakázat šířit učení, zrušit jejich ochranu na silnicích… ). Prostor pro úvahu: porovnej s nacistickými postupy. Rozdíl: Luther nevyzýval k vyvražďování Židů, nýbrž k jejich potlačování, vyhánění (ale praktické důsledky???) P. Johnson hovoří o tomto traktátu jako o „prvním díle moderního antisemitismu a velkém kroku na cestě směrem k holocaustu“. /Zwingli, Bullinger, Kalvín se od Luthera lišili způsobem vyjadřování, ale ne základním postojem k Židům – misijní činnost u nich nemá význam/
protireformace znamenala tažení nejen vůči protestantům, ale i vůči Židům!
Protože Rusko zakázalo Židům (až do dělení Polska) vstupovat na jejich území, začali intenzivně osídlovat Polsko, Litvu, Ukrajinu – klíčový prvek kolonizačního procesu (velmi přínosný – zběhlí a znalí vyspělejších západních metod, průkopníci, přístup k úvěrům…). V Polsku získali dokonce samosprávu (sami si volili vrchního rabína)
1648-1649 – jeden z nejotřesnějších pogromů na Židy vůbec – JV Polska, Ukrajina. Důvod – za třicetileté války v Polsku narůstal tlak na zdroje potravin pro export – dodavatelé a prostředníci mezi polskými statkáři a nemajetnými rolníky z Polska a Ukrajiny byli Židé (nejvíce vydělávali katoličtí statkáři, odrbáni pravoslavní rolníci nenávist rolníků soustředěna na Židy, neb s nimi byli v nejtěsnějším kontaktu) Roku 1648 ukrajinští rolníci povstali pod vedením Bogdana Chmelnického proti vrchnosti a katolické církvi, ale i proti Židům – masakry (židovské kroniky hovoří o 100 000 obětí, ale to zřejmě nadsazené)