A 01 - Totalitní a autoritativní režimy jako způsob řešení problémů společnosti 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Je důležité si uvědomit pestrost nedemokratických režimů, a také to, že podléhají neustálému vývoji.
Legitimita v autoritarismu:
charismatická – vůdce má morální nebo vrozené kvalifikace
tradicionalistická – režim při vznikající svržením předchůdce, se jím nemůže ohánět. Nahrazováno tradičními hodnotami a sblížením s jejich nositeli – církví, aristokracie, historické osobnosti, instituce,…
národní – z vůle národa. Národ je suverénem a jeho dobro nejvyšší hodnotou.
společenská smlouva – typická pro demokracii, objevuje se však také v korporativismu, který je založen na spolupráci všech společenských tříd, společenské harmonii a tedy jistém typu smlouvy.
strukturální – všechny společenské vrstvy se v omezené míře podílí na rozhodovacím procesu
legalistická – stát dodržuje platné „právní normy“, praktickým projevem „plebiscity“ a „volby“
geopolitidká – reálné nebo fiktivní ohrození uvnitř nebo vně státu (např. podle Pinocheta bylo Chile ve stavu války s marxismem)
idealistická – vládci se dovolávají ideálů, zdůrazňování morálky a spravedlnosti, kritika předchozí zdegenerované vlády, režim je „skutečnou“ demokracií a přináší „svobodu“
technokratická – zdůraznění intelektuální a odborné kvalifikace vládců (např. Portugalsko za Salazara je tzv. „katedrokracie“ vláda univerzitních profesorů.) Demokracie neumožňuje kompetentní vedení země, neboť vláda se skládá z politiků a ne odborníků
negativistická – kontrast mezi „špatnou“ minulostí a „dobrou“ přítomností nebo „špatnou“ současností a „dobrou“ budoucností.
sociálně ideová – uspokojování potřeb mas, populismus např. Juan Perón - Argentina
efektivní – ekonomická akceschopnost a úspěšnost státu např. Singapur Lee Kuan Yewa
legitimita v totalitarismu
dovolávání se cílů a hodnot a ne (dočasných) výsledků např. než dojdeme komunismu musíme projít fází socialismu, k realizaci nadvlády rasy musíme její nepřátele vyhladit. Cíl je natolik nejasný, že ho lze přizpůsobit aktuálním požadavkům
ideologie – útok proti ideologii rovná se útoku na její nositele(vůdce) a naopak.
rituál – účast na „volbách“, vyvěšování praporků během výročí, účast na manifestacích, nedodržování je trestáno a ukrýváno. Pomocí rituálu je zastírán rozpor ideologie a praxe, skutečnost je zastoupena fikcí.
projevy koncepce legitimity Maxe Webera v totalitarismu:
racionální(legalistická) – lpění na zákonnosti, dochází však k destrukci norem, jsou nahrazeny novými v souladu s ideologií
tradicionalistická – snaží se stvořit „novou společnost“ takže tradice nemůže využívat, pokud však funguje dost dlouho tvoří si vlastní nebo v době ohrožení navazuje na dřívější (např. SSSR po napadení Německem oživil hrdinskou tradici Suvorova a Kutuzova)
charismatická – nejvýraznější