C 05 - Politický systém první republiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Stejně jako dnes spravovala chod úřadu hlavy státu Kancelář prezidenta republiky, v jejímž čele za První republiky stál Přemysl Šámal. Prezidentská kancelář se rychle rozrůstala a disponovala značnými finančními prostředky. A ty nebyly, zaobaleně řečeno, vždy využity jenom k propagaci republiky. Jak upozornil Antonín Klimek, britští vyslanci dokonce srovnávali československé poměry s poměry v zemích jižní Ameriky. Vedle pomoci politikům z různých politických stran byla z hradních zdrojů financována i jakási „špionážní síť“, jejíž agenti Masarykovi oddaně donášeli nejrůznější informace, nejčastěji samozřejmě z prostředí odpůrců hradní politiky – koneckonců se přece hodí znát názory a plány protivníka! Špionážní síť dal Masaryk zrušit teprve v roce 1935, nicméně ještě za Beneše se z této sítě na Hrad dostávaly nejrůznější informace. Otázka, je-li toto počínání politicky korektní, tehdy podle všeho nikoho na Hradě netrápila.
Masaryk se snažil, aby byl veřejností vnímán jako nadstranický prezident. Svou politickou orientaci ale skrýt nedokázal. Víme, kterým politickým
stranám fandil a které proudy v československé společnosti nemohl vystát. Kolem Masaryka brzy vznikla tzv. skupina Hradu. Kdo k ní patřil? Vlivné organizace a instituce jako například Čs. obec legionářů, Legionbanka, nekatolické církve, ale i některé proudy v jednotlivých politických stranách. Ostatně svého času se uvažovalo i o vytvoření prohradní strany – základ měl být vytvořen ze Stránského odštěpeneckého křídla národní demokracie, nicméně jeho nově vzniklá Národní strana práce do politického života První republiky prakticky nezasáhla, přestože od počátku dávala jasně hlasitě najevo, že je stranou masarykovskou
Politické strany a jejich představitelé:.
Československá národní demokracie
vznikla pod názvem Česká státoprávní demokracie 9. 2. 1918 spojením řady občanských stran: Národní strana svobodomyslná (mladočeši), Česká strana státoprávně pokrokové (dr. A. Hajn), část České strany pokrokové (realisté) a zbytků Národní strany (staročeši). Po vzniku ČSR přijala Čs. Národní demokracie. Předsedou strany byl dr. Karel Kramář, působili v ní další významní činitelé jako dr. Alois Rašín, dr. F.X. Hodač, Viktor Dyk, Alois Jirásek aj.
v programu strany dominoval silný nacionalismus, vyjádřený požadavkem uspořádání ČSR jako silného národního státu československého národa.V hospodářské části byla vyzvednut podnikatelská aktivita a ochrana soukromého vlastnictví. Velký důraz kladla strana na vzájemnost slovanských národů opřených o Rusko (po odstranění sovětské moci)
tiskovým orgánem strany byly Národní listy. Strana se opírala o průmyslový a finanční kapitál, zvláště o skupinu Živnostenské banky
nejsilnější pozice měla strana na počátku republiky, pak její vliv klesal, zvláště když stranu opouštěly skupiny nesouhlasící s Kramářovým postojem k Hradu. Její odpor proti devalvaci koruny a proti sblížení se SSSR vedl stran ve třicátých letech do opozice. Vedení strany se v roce 1934 dohodlo na sloučení s fašistickými proudy J. Stříbrného a dr. F. Mareše ve stranu nazvanou Národní sjednocení.