C 05 - Politický systém první republiky

Německá křesťansko-sociální strana lidová (Deutsche Christlich-sociale Volkspartei – DCV)

• navázala od listopadu 1919 na činnost německé křesťansko-sociální strany v Rakousku.Mezi nejvlivnější předsedy patřili dr.Karl Hilgenreiner. Patřila k prvním německým stranám v ČSR, které ve 20. letech zahájily aktivistickou politiku,jejímž vyvrcholením byl r. 1926 vstup jejího představitele prof. Dr. Roberta Mayr-Hartinga do vlády. V roce 1929 vystoupila z vlády, prováděla však politiku loajální opozice. V r. 1936 vystoupil její odborový předák H. Schütz společně se soc. dem. W. Jakschem a agrárníkem G. Hackrem s platformou mladoaktivismu. Důsledkem toho pak byl vstup představitele DCV El. Zajicka do vlády. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 vedení strany DCV rozpustilo a doporučilo členům vstup do Sudetoněmecké strany. E. Zajicek podal demisi z vlády, ale jako jediný z poslanců DCV nevstoupil do parlamentního klubu SdP.

Německá národně socialistická strana dělnická (Deutsche national-sozialistische Arbeiterparei – DNSAP)

• vycházela z tradic nacionálního německého dělnického hnutí, které v roce 1903 založilo Deutsche Arbeitspartei a v květnu 1918 DNSAP (tento název převzal A. Hitler pro svou stranu NSDAP). Po vzniku ČSR se strana konstituovala na sjedu v duchově v listopadu 1919. Vůdcem strany byl ing. R. Jung. DNSAP se brzy stala odnoží německé NSDAP. Vycházela z nacionálně socialistického programu, rasismu a patřila k negativistickým stranám v ČSR. Její polovojenské organizace působily od konce 20. let jako filiálky ozbrojených složek NSDAP (hlavně SA) a byly v roce 1932 zakázány. DNSAP byla zastavena činnost 4. 10. 1933 a 11. 11. 1933 byla úředně rozpuštěna. Její vůdcové v čele s R. Jungem a H. Krebsem uprchli do Deutschlandu

Německá národní strana (Deutsche Nationalpartei – DNP)

• ustanovila se v září 1919 z několika německých nacionálních stran. Předsedou strany byl Dr. Rudolf Langsam von Auen. Strana vyjadřovala zájmy německých průmyslníků, kteří odmítali spolupracovat s českým politickým táborem. Sdružovala i drobné podnikatele a část německé inteligence. Ve volbách měla průměrné výsledky. V říjnu 1933 byla DNP zastavena činnost, v r. 1935 byl tento zákaz zrušen, ale strana se již neobnovila. Většina členstva přešla do SdP.

Německá sociálně demokratická strana dělnická (Deutsche soukal-demokratische Arbeitspartei)

• dalo by se říct, že tato strana měla podobné myšlenky a opírala se o stejný druh voličstva jako česká soc. dem

Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei – SdP)

• vznikla jako hnutí pod názvem Sudetoněmecká vlastenecká fronta v roce 1933 v souvislosti se zákazem německých nacionalistických stran (DNP, DNSP). V dubnu 1935 se přejmenovala na SdP. Jejím vůdcem byl Konrád Henlein. Strana získala obratnou demagogií velkou část německého obyvatelstva a v parlamentních volbách r. 1935 se stala nejsilnější stranou v ČSR. V březnu 1938 po anšlusu Rakouska nacistickým Německem přešly do SdP téměř všechny německé občanské strany. Strana ovládala také velkou většinu německých nepolitických organizací a spolků.

• v prvních letech své existence vystupovala SdP loajálně vůči státu, postupně však přecházela na pozice negativismu. V letech 1936-1938 se stala přímou agenturou nacistického Německa. Odmítala spolupráci s čs.vládou a stále stupňovala své požadavky. V dubnu 1938 předložila tzv. karlovarské požadavky, které by znamenaly faktické předání pohraničí do jejich rukou. V září 1938 však odmítla i tyto své návrhy a orientovala se na puč. Ten však byl potlačen a 16. září byla činnost SdP zastavena. Po Mnichovu ovládla SdP celé pohraničí a 5. listopadu likvidovala a doporučila svým členům vstup do NSDAP.