C 05 - Politický systém první republiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Československá strana národně socialistická
vytvořila se z České strany národně sociální, založené roku 1897. Předsedou strany byl po celé období první republiky zakladatel českého národního socialismu Václav Klofáč.
po sjezdu v dubnu 1918 měla Čs. socialistická strana poměrně radikální program, který změnila v roce 1931. Ve straně se nejdříve projevily rozpory mezi vedením a levicovou skupinou B. Vrbenského, jejíž členové byli ze strany v r. 1923 vyloučeni. Část vedení se sblížila se skupinou Hradu, zvláště když do strany vstoupil r. 1922 ministr zahraničí dr. E. Beneš. Proti němu však vystupovala nacionálně radikální skupina J. Stříbrného, který však ve střetnutí podlehl a byl na brněnském sjezdu v roce 1926 ze strany vyloučen. Národně socialistická strana se pak stala oporou hradního demokratického tábora.
NSS patřila k nejsilnějším politickým stranám. Její odborová ústředna – Československá obec dělnická měla na 300.000 členů. Byli v ní vedle dělníků zastoupeni zřízenci, úředníci, menší podnikatelé (já už taky asi něco podniknu, už mě ty strany začínají líst na mozek...) Po příchodu skupiny dr. J. Stránského vzrostl ve straně vliv inteligence.
Tiskovým orgánem bylo České slovo, pod vlivem národních socialistů byl i největší tiskový koncern první republiky Melantrich. Od roku 1930 byl straně blízký i jinak nezávislý přední čs. deník Lidové noviny (jsem myslel, že ty měly Lidovci, ale když to tu Trapl píše, tak proč se toho nedržet. Třeba to byly dvoje noviny stejného názvu...)
Komunistická strana Československa
sekce III. Internacionály, vznikla na ustavujícím sjezdu 14.-16.5. 1921 z Čs. sociálně demokratické strany dělnické (levice) a z komunistické levice Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na slučovacím sjezdu 30.10.-4.11. 1921 se k ní připojila německá sekce KSČ.V čele stál ve 20. letech především dr. Bohumír Smetal (tak už vím, po kom jsou pojmenovaný koleje), pak Bohumil Jílek.Ve straně probíhala řada vnitřních sporů s krizí, největší pak r. 1929, kdy se na V. sjezdu vedení strany zmocnila radikální levice vedená Klementem Gottwaldem (generální tajemník do r. 1938 – kdyby někdo nevěděl, tak to je ten blbec, co pronesl v 1948 větu „Právě jsem se vrátil s Hradu“. Víc toho neuměl). KSČ patřila počtem členů a voličů mezi největší strany III. Internacionály. Komunistická internacionála rozhodovala o vnitrostranických sporech i politice KSČ. Strana měla řadu masových organizací jako tzv. Rudé odbory, vedené ve 30. letech A. Zápotockým (Si už rovnou mohli říkat Rudý Khmérové Zločinec, jak zločinec, obzvlášť komunista)
KSČ představovala svou ideologií marxismu-leninismu a orientací na revoluci a nastolení diktatury proletariátu ( já jim dám diktaturu, lopatu do ruky a ať makaj a pak je ta diktatura a revoluce hned přejde) zásadní opozici. Koncem 30. let však stála na pozicích obrany republiky proti nacistickému nebezpečí (no kdo ví co je horší, zda pravicovej nebo levicovej extremismus – nechávám na zvážení každého). Ústředním orgánem strany bylo Rudé právo (já jim dám právo a k tomu ještě rudý...Já jim dám takový právo, až pak budou rudě vidět), významné listy byly i Rovnost v Brně a Dělnický deník v M. Ostravě (Ostrava? Kde to je?To neznám. To asi bude nějaká díra v zemi)