C 05 - Politický systém první republiky

Československá strana lidová

• vznikla spojením řady katolických politických stran (největší: Česká strana křesťansko-sociální, Katolicko-národní strana na Moravě, Moravsko-slezská strana křesťansko-sociální) po vzniku ČSR. Předsedou Ústředního výkonného výboru strany (od r. 1922) byl Msgre. Jan Šrámek, který stál i v čele zemského výboru pro Moravu a Slezsko. Předsedou zemského výkonného výboru v Čechách byl Msgre. Bohumil Stašek.

• Program lidové strany byl založen na tzv. křesťanském solidarismu, který vycházel ze smíru a spolupráce všech tříd, stavů a vrstev obyvatelstva na křesťanských zásadách. Stavěl se za demokracii, za národní stát, za nedotknutelnost soukromého vlastnictví, za křesťanskou morálku ve společnosti i v rodině. V otázkách kulturních i školských zastávala ČSL zájmy římskokatolické (ŘK) církve.

• Po vzniku ČSR byla lidová strana zasažena stejně jako ŘK církev mohutnou protikatolickou vlnou (hnutí „Pryč od Říma“). ČSL se v té době podařilo odvrátit odluku církve od státu a postupně s zařadit stranu i církev do nového státu. V roce 1921 vstoupila strana znovu do vlády a postupně se stala významnou složkou koaliční spolupráce. V 30. letech stála pevně na pozicích demokracie a obrany republiky a patřila k nejsilnějším politickým stranám.

• Tiskové orgány byly Lidové noviny (Praha), Den (Brno) a Našinec (Olomouc – po 2. sv. v. přejmenován na Osvobozený našinec)

Československá sociálně demokratická strana dělnická

• byla v ČSR pokračovatelkou Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické založené 7. dubna 1878 v Praze. Předsedou strany byl do roku 1924 Antonín Němec, pak Antonín Hampl

• poválečná revoluční vlna v ČSR přinesla straně rychlý vzestup a po vítězství v obecních volbách v roce 1919 i křeslo ministerského předsedy, jimž se stal Vlastimil Husar. Své pozice posílila i v prvních parlamentních volbách v roce 1920. V září 1920 však vláda podala demisi.Významnou událostí uvnitř strany byl rozkol většiny vedení strany s marxistickou levicí, která se na XIII. sjezdu 25.-28. září 1920 od strany odtrhla a stala se základem pozdější KSČ. Oslabená sociální demokracie stála i nadále na pozicích parlamentní demokracie a účastnila se většiny čs. vlád, pouze v období 1926-29 stála v opozici

• vedení strany se orientovalo především na prezidenta TGM a postupně odstranilo ze svého programu nejradikálnější marxistické prvky. Podařilo se mu dosáhnout řady reformních opatření ve prospěch širokých lidových vrstev. Strana přispěla po vzniku ČSR k uvolnění závislosti školství na ŘK církvi. (ministr G. Habrman). V 30. letech stála pevně na pozicích demokracie. Strana měla nejsilnější odbory v ČSR. V mezinárodním měřítku byla strana součástí Socialistické dělnické internacionály (a pokud soudruh Paroubek neodstoupí nebo neumře bude tam dodnes)

• Tiskové orgány byly Právo lidu, Moravský přítel lidu, od r. 1926 Rovnost(obojí Brno). Teoretický měsíčník Akademie nahradila v r. 1928 Dělnická osvěta.