C 06 - Koncepce československé zahraniční politiky mezi válkami
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Volba E. Beneše prezidentem a Hodžův plán
- parlamentní volby 1935 – vítězem Sudetoněmecká strana (SdP) – vítězství něm. strany a ještě k tomu té, kt. je proti čsl.státu, hodnotí K. Krofta z hlediska zahr. politiky jako velmi nepříjemné
- nemocný TGM na sklonku r. 1935 abdikoval, chtěl svým nástupcem Beneše – proti němu řada pol. stran, postavila se za něj však F, VB, MD, i Vatikán, následně lidovci (J.Šrámek), katolíci a l´udovci -18.12.1935 drtivou většinou E. Beneš zvolen prezidentem
- do konce února pak nakrátko spojil křeslo min.zahr s fcí premiéra Milan Hodža (ten se pokusil realizovat svůj plán tzv. dunajské unie, spočívající hlavně na ekonomice – nějak zařídit export zeměděl. přebytků ze stř. E a Podunají na záp. trhy, hlavně do VB; politicky mělo dojít k užším vazbám dané oblasti s VB a hl. It, když se plánovalo sblížení MD se státy římských protokolů (Itálie, Rak, Maď) -> nedůvěra VB v projekt, odpor It, Maď a N – křížení jejich plánů se stř. E, plán se nelíbil ani Hodžově agrární straně a Hradu)
- novým min. zahr, Kamil Krofta (univerzitní prof., jemný a kultivovaný historik , zkušený diplomat, od 1927 zástupce min. zahr.)
- 1.pol. r. 1935 naděje na vytvoření širšího systému mezinár. bezpečnosti – pokusy fr.-it- sblížení a s ním spojený projekt tzv. Dunajského paktu – měl zajistit integritu Rak. proti něm ohrožení (Beneš doufal, že se dále rozšíří i na garanci hranic stř. E) -> zklamání, rubem mince Mussoliniho návrhů požadavky na zrovnoprávnění Maď., Rak. a Bulh. ve zbrojení; otřes 2.10. 1935 – It napadla Etiopii -> váhavá a rozpačitá reakce řady států na vyslovené porušení Paktu Společnosti národů (Fr de facto na str. It, VB rozhodnější – vyslala flotilu do Středomoří, prosadila hosp. sankce vůči It v SN (E. Beneš zastával ve Sn řadu fcí – uznání a respekt ČSR, nešťastná ale byla pocta, kt se mu dostala v září 1935 – zvolen předsedou pléna SN, doufal, že se mu podaří hrozbu rozvoje konfliktu v Africe odvrátit a okamžitě poté, co Rada obvinila It z porušení Paktu Spol svolal plénum k projednání sankcí, zvýšil tak tradiční, též osobně zabarvenou nenávist Mussoliniho vůči sobě a ČSR. ČSR se ovšem za dané situace jednalo především o jeden ze zákl. pilířů její zahr. politiky a bezpečnosti státu vůbec – o prestiž SN a schopnost této organizace zakročit proti útočníkovi a donutit ho k ústupu (trochu jinou realitu – viz postoj Ženevy k Japonsku, si čeští státníci moc dobře uvědomovali, ve vzduchu už vysela vyjádření typu „Evropa brzy ztratí zájem o Habeš pro útok Německa na ČSR… it. vyslanec…); po anexi celé Etiopie a změně politiky VB a F SN prohlásila sankce (beztak neúčinné- podpora N) za zrušené, čímž de facto it. agresi schválila
- 7.3.1936 vstup něm. armády do Porýní – trvale demil. pásmo, zkouška reakce Západu -> žádná