C 09 - Charakteristika hospodářského a sociálního vývoje ČSR
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Na venkově byly zakládány v Čechách okresní hospodářské záložny, na Moravě kontribučenské záložny, ve Slezsku kontribučenské fondy a zemědělská úvěrní družstva. Venkovská úvěrní družstva, tzv. kampeličky, byla dostupná i pro méně majetné rolníky. Byla rovněž benevolentnější při povolování zápůjček a shovívavější při jejich splácení. V čele kampeliček stáli převážně největší sedláci, u kterých ručení vlastním majetkem představovalo dostatečnou jistotu pro stabilitu instituce. Organizačně se propojovaly do jednotlivých družstevních centrál – svazů (nejznámější byla Ústřední jednota hospodářských družstev).
Finanční systém ČSR dotvářely pojišťovny. V novém státě potřeba ochrany majetku i osob se podstatně zvýšila, což vyvolalo zakládací vlnu ve 20. letech.
Rozhodovací a prováděcí nástroje hospodářské politiky
Ústředním orgánem určujícím státní hospodářskou politiku byla vláda, resp. vládní koalice, potažmo komitét hospodářských ministrů. Představy vlády schvaloval ve formě zákonů parlament. vykonavatelem a rozhodujícím subjektem hospodářské politiky byla příslušná hospodářská ministerstva: ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, ministerstvo zemědělství, ministerstvo veřejných prací. Vedle ministerstev a státních institucí byly významnými aktéry hospodářské politiky obchodní a živnostenské komory (OŽK), které měly vyvíjet činnost, podporujíc průmyslové, živnostenské a obchodní podnikání v určitém obvodu. Obdobnou funkci v zemědělství měly zemědělské rady. Jejich činnost však byla založena na dobrovolných spolcích zemědělců v okresech, takže nereprezentovaly zemědělství jako celek. K dalším nižším článků hospodářské státní správy patřily okresní finanční ředitelství, berní správy a berní úřady a orgány zemské a okresní samosprávy.
Nositelem hospodářské politiky nebyl jen stát a jeho instituce, ale také i zájmové a odborné organizace podnikatelů: např. Ústřední svaz československých průmyslníků, Svaz československých bank, Jednota československých záložen, Ústřední svaz československého obchodu a další.