C 09 - Charakteristika hospodářského a sociálního vývoje ČSR

Čs. kapitál byl rychle vytlačován i z pohraničí. Tradiční obchodní styky mezi pohraničím a vnitrozemím byly násilně přerušeny, část dosavadního vnitřního obchodu se změnila v obchod mezistátní. Němci jak říšští, tak ze zabraného pohraničí vyvíjeli ihned snahy o získání českých podniků v zahraničí do svých rukou. České obyvatelstvo zabraného území bylo podrobeno teroru odcházelo do vnitrozemí, což přispělo k dalšímu chaosu, neboť většinou tito lidé neměli střechu nad hlavou ani zaměstnání.

Bankovnictví a ústavy lidového peněžnictví, pojišťovny

V bankovní sféře meziválečného Československa se zformovalo několik bankovních seskupení. Toto hledisko bylo dáno především jejich zájmově politickou orientací.

1) Živnostenská banka + Česká eskomptní banka a úvěrní ústav + Česká banka:

Tato skupina se orientovala hlavně na těžký průmysl, ve 2. polovině 20. let začala však také pronikat do lehkého průmyslu, především spotřebního. Angažovala se také v nových oborech a odvětvích, jako bylo podnikání v leteckém a filmovém průmyslu, ve výrobě umělého hedvábí. Ve 30. letech pronikla také do některých zbrojních výrob i elektrotechnického průmyslu. Skupina kolem Živnostenské banky si v meziválečném Československu vydobyla nejvlivnější pozice v ekonomické (a také v politickém) životě.

2) Anglo-Pragobanka + Moravská banka + Agrární banka + několik drobnějších ústavů:

V této skupině měl rozhodující úlohu český agrární kapitál. Opíral se hlavně o lehký (spotřební, především potravinářský) průmysl, ve 2. polovině 20. let se však u něj začal projevovat také zájem i o těžký moderní průmysl. Ve 30. letech se pak kapitálové pozice obou skupin i jejich vliv v ekonomice i společnosti v podstatě vyrovnával.

3) Česká banka Union (Böhmische Unionbank) + Česká průmyslová banka + některé další středně velké banky:

Tato skupina bank nebyla svými zájmy tak pevně svázána jako dvě předešlé skupiny bank. Skupina se orientovala na malé a střední podniky a jejich zájmy byly poměrně dost roztříštěny. Česká banka Union zastupovala národnostně německý kapitál z českých zemí. Byla spojena velice úzce se zájmy lehkého průmyslu v pohraničí, zastupovaném německými podnikateli (především textilní, sklářský a papírenský průmysl). Její postoje k českému kapitálu byly spíše negativní. Vliv této skupiny postupně slábl a byl bez většího propojení na stát, parlament i vládu.

Ostatní banky: Banka pro obchod a průmysl (dříve Länderbank) a Banka československých legií (tzv. Legiobanka).

Pod pojmem ústavy lidového peněžnictví se rozumí spořitelny (např. Česká spořitelna) a všechny druhy družstevních a veřejnoprávních záložen. Občanské záložny byly zakládány převážně ve městech jako svépomocné družstevní instituce. Jejich hlavním smyslem bylo poskytování krátkodobých provozních úvěrů, zejména živnostníkům a obchodníkům. Základní finanční zdroje čerpaly z vkladů svých členů. V meziválečném období se tak záložny stávaly úvěrním centrem řady menších a středních podniků.