C 09 - Charakteristika hospodářského a sociálního vývoje ČSR

Stabilizace ekonomiky a přechod ke konjunktuře 1924-1929

Ke zlepšení hospodářské situace a oživení trhu došlo v letech 1924-25, toto oživení přerostlo do hospodářské konjunktury, která vyvrcholila v roce 1929. Oživení začalo podněcovat obnovu a modernizaci výrobních zařízení a nové investice do výroby působily velice pozitivně na technické vybavení výrobních podniků = racionalizační proces. Nejintenzivnější podobu měly racionalizační iniciativy ve strojírenském průmyslu, elektrotechnickém, a v souvislosti s tím i v souvislosti s potřebou zásobování všech průmyslových odvětví v průmyslu báňském včetně koksoven, elektrárenství, v kovozpracujících závodech a v návaznosti na ně v hutích.

Racionalizaci provázely též změny v organizaci výroby, v oblasti řízení, zavádění moderních způsobů – např. zaváděním pásové výroby, zvyšováním motivace. Šlo o využívání vědeckého pokroku ve výrobě, dokonalejší metody řízení ekonomiky, podniků a kalkulace, racionálnější rozmístění pracovišť, strojů a lidí, dopravy, dokonalejší hospodaření s teplem a energií.

Nejméně se progresivní trendy řízení výrobních podniků prosadily v závodech dřevařských, kamene a zemin, u většiny hnědouhelných těžařstev a v textilním průmyslu, zejména bavlnářském. V textilní výrobě, k jejíž nedostatečné technické inovaci přistupovaly velké problémy s dovozem surovin, trval vzestup u mnoha podniků jen do roku 1927, resp. 1928, a už v této době se začaly hlásit první příznaky stagnace. U většiny těchto odvětví se nepodařilo překonat předválečný objem výroby, stejně jako u výroby piva a cukru, která nestačila stále silnější mezinárodní konkurenci.

Od poloviny 20. let začal v oblasti bank postupně sílit tlak spojený s agrárním (českým) kapitálem. Souviselo to mj. také s vítězstvím agrární strany ve volbách do parlamentu v roce 1925. Proto rok 1925 je možné považovat za určitý předěl v tvorbě hospodářské politiky státu. Prvním signálem měnící se situace bylo uzákonění agrárních cel v červenci 1925 a nástup dr. Karla Engliše do funkce ministra financí v prosinci téhož roku (1. 4. 1926 zřízena Národní banka československá, v roce 1927 uzákoněna daňová reforma). Koncem roku 1925 se uskutečnil přechod ke zlatému krytí koruny.

Navíc v roce 1925 se zostřilo – zčásti i v souvislosti se zemědělskými cly prosazovanými agrárníky - sociální napětí, jako tom svědčily množící se stávky a zejména protidrahotní demonstrace v únoru 1925 a v červnu 1926. Při protestních akcích použila policie proti demonstrantům nejednou střelné zbraně.

Vývoj ovšem nebyl v tomto období plynulý. Po rúrské krizi v roce 1923, kdy se ČSR podařilo převzít část dodávek místo přechodně vyřazeného Porúří, došlo k výkyvu v roce 1926, k tzv. mezikrizi, kdy se německo dostalo opět zpět ke slovu v hospodářské oblasti a dostávalo se zpět na trhy (jeho zboží proudilo i do států střední a jihovýchodní Evropy).