7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

Agenti šlechty: Obchod ve velkém pak židé prováděli jako agenti šlechty a aristokracie. 75% všech židovských obchodníků totiž obchodovalo ve službách magnátů, kteří z Polska sváželi obilí. Židé pro ně rovněž zařizovali úvěry.

Postupně stoupá obchodní význam Lipska a Lince- a židé mají na těchto nových trzích velký podíl.

S čím obchodují - nejčastěji kramářské zboží - potřeby do kuchyně, domácí zboží, atd. Dále také látky, kůže a kožešiny a jak už bylo řečeno- pro magnáty dobytek a obilí.

PRÁVA ŽIDŮ:

Privilegia a práva židů v RN

2. pol. 17. stol- král Polska Jan Sobieský; 1663 pomohl porazit Turky u Vídně.

Jeho lékař Angličan Bernard Connor projezdil celé Polsko, expert na polskou problematiku. Napsal dílo „Historie Polska v několika dopisech“. Londýn, 1698.

V Historii se zmiňuje i o židech: „jsou všude, mají práva, lidé jim závidí. Mají daňové právní i politické úlevy,... Z jeho popisu se může zdát, že byli židé v Polsku privilegovaní. Musíme si ale uvědomit, že zprávu nám podává cizinec, v jehož zemi nežije zdaleka tolik židů- tudíž nemá zkušenost a možnost porovnání situace.

Správa židovské obce

- Rada starších – mají na starosti politiku obce, policii, mají sociální a částečně soudní pravomoc. Členem a předsedou většinou rabbi.

- Rabín – duchovní vůdce obce; autorita ve věcech víry, vzdělání. Zodpovídá za chod školy (jezivy), sestavuje učební osnovy, učí učitele. Nejlepší postavení a obrovský věhlas měl rabín v polském Brestu, kde mohl například také určovat a vybírat daně. Rabbi přítomen soudním jednáním.

Fiskální politika židů: židé žijí roztroušeně, takže se hůř kontrolují- musí se na ně aplikovat jiný systém. V Čechách si daně vybírají židé sami mezi sebou, podle toho, kolik jim určil panovník. Aby to bylo efektivní, musí existovat nějaká celozemská židovská organizace. Židovské sněmy jsou tak nutné pro koordinaci výběru daní. Tyto orgány navíc zastupují židy jako celek v politice (na sněmu, u panovníka,...)

Sněm čtyř zemí

V Polsku v letech 1581-1764. na sněmu se scházeli rabíni důležitých obcí. Schází se jen v dobách výběru daní nebo velkých trhů. Na Sněmu se řeší, jak se daně rozdílí mezi jednotlivé kehily- rabbi byl pak zodpovědný za výběr daně ve své kehile. 1764 Sněm zrušen, stát si vybírá daně sám. Klesly výnosy ze židovských daní.

Morava

2. pol. 17. stol., u vzniku stojí legendární rabbi Löw ( tehdy ještě rabbi v Mikulově). Rabíni kehil se scházejí podobně jako v Polsku.

Čechy

2/3 židů v Praze- takže Praha má vůdčí postavení a supluje funkci sněmu. Praha si vybírá a rozděluje židovské daně, ale časem se objevují protesty menších kehil (že jsou zatěžováni víc než pražské). Kromě pražského židovského města a Libně, kde dohromady žijí ty 2/3 v Čechách totiž existuje ještě Zemské židovstvo, které sdružuje mimopražské židy. Obě organizace si každá vybírají své daně odděleně.