7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

židé ve východní Evropě:

• až do dělení Polska na konci 18. stol. měli židé oficiálně zakázán vstup na území Ruska, takže byli nuceni usazovat se v Polsku, Litvě a na Ukrajině -> židé mocnou kolonizační silou (došlo to dokonce tak daleko, že ve spoustě sídlišť tvoří většinu obyvatel- a poprvé tak mají možnost ovlivňovat regionální kulturu)

• židé v Polsku získali nebývalou samosprávu -> 1503 vznikl vrchní rabinát podporovaný korunou, od roku 1551 si volí vrchního rabína sami

• na židech se vydělávalo i tady- král prodával povolení k vypovězení židů, ale ještě více peněz z nich dostal, pokud jim dovolil, aby se usadili (hlavní úlohou rabinátů a obecních rad bylo vybírání daní- z nich šlo 70% koruně a teprve zbytek do židovské pokladny).

• populace západní Evropy roste, je třeba dovážet stále více obilí -> přístavy byly pod kontrolou německých lutheránů, holandští kalvinisté vlastnili většinu lodí, ale židé dělali všechno ostatní -> byli prostředníky mezi šlechtou a rolníky

• německá města a knížectví, která vyhnala židy na počátku 16. stol. je teď znovu přijímala (Maxmilián II. povolil židům návrat do Čech)

třicetiletá válka jako profitabilní podnik:

• podle sociologie spočívá síla židů v tom, že se umí rychle chopit nových příležitostí

• křesťané sice měli zkušenosti s běžnými finančními záležitostmi, ale byli konzervativní a pomalu reagovali na novoty -> Habsburkové se v počáteční fázi ocitli na pokraji krachu

• válečný konflikt, který znamenal katastrofu pro většinu Evropy, vynesl židy na výsluní evropské ekonomiky -> ovládali zásobovací systém (dokázali obstarat cokoli) a obstarávali peněžní hotovost -> brzo se tak stali nepostradatelnými pro všechny zapojené válčící strany

• do války se přidávaly pořád další mocnosti a všechny byly zásobovány židy -> na oplátku bylo při dobytí města zakázáno rabovat židovské čtvrtě (docházelo tak často ke kuriózním situacím, kdy bylo se židy zacházeno podstatně ohleduplněji něž s ostatním obyvatelstvem)

• dvorní židé:

  • sháněli peníze na barokní paláce a na výstavbu representativních hlavních měst

  • rodiny dvorních židů zakládaly jakési dynastie (např. Fürstové, Goldsteinové, Behrendové), Habsburkům židé například umožnili zasáhnout proti tureckému postupu a v boji koalice proti Ludvíku XIV.

  • prvním dvorním židem Mordechaj ben Šemuel Maisel na dvoře Rudolfa II. (Maisel obstarával umělecké předměty do jeho sbírek, financoval jeho válku proti Turecku, na oplátku mu bylo dovoleno půjčovat i na dlužní úpisy), Maisel za svůj život nashromáždil obrovské jmění, financoval stavbu synagogy, špitálu, zakládal židovské nadace a zveleboval pražské židovské město (když v roce 1601 zemřel, zůstalo po něm půl milionu zlatých rýnských- které okamžitě zabavil stát s tím, že jeho obchodní transakce byly nezákonné. Nehledě na to, že probíhali pod dohledem a na příkaz císaře)

  • druhým významným dvorním židem byl císařský válečný dodavatel Šemuel Oppenheimer -> díky jeho penězům bylo možné zorganizovat obranu Vídně roku 1683, když císař utekl z města, Habsburkové mu dlužili obrovské částky, které odmítali splatit -> byl proti němu veden vykonstruovaný proces, který ho odsoudil k zaplacení peněžitého trestu (náhodou ve výši dlužní částky) a když zemřel, stát se odmítl ke svým dluhům přiznat -> Evropa se tak ocitla ve své první moderní finanční krizi- Oppenheimer totiž financoval půjčky tak, že si také na mnoha místech půjčoval

  • z dvorních židů se postupně vytvořilo něco jako kasta - měli tendenci uzavírat manželství mezi sebou, měli velká privilegia (např. snadný přístup k panovníkovi), někteří kromě svých úředních titulů získali štít s erbem a některým bylo dokonce dovoleno koupit si dům v městě mimo ghetto; i v tak vysokém postavení věděli, že nemohou spoléhat na křesťanské zákony- a většinou se nesnažili o přerušení kontaktů se svou komunitou