7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

1648 a její důsledky:

• události v Polsku a na Ukrajině znovu ukázaly, jak vratké je postavení židů přes všechny získané výsady -> za třicetileté války narůstal v Polsku tlak na zdroje potravin pro export

• povstání 1648 pod vedením hejtmana Bogdana Chmelnického, který se spojil s dněperskými kozáky a krymskými Tatary -> postiženo bylo 300 židovských obcí a zabito kolem 100 000 židů -> židé si tak byli nuceni zase jednou připomenout, kde je jejich místo v křesťanské společnosti- a v reakci na tuto katastrofu se znovu (jako po sefardském exodu) obrátili k apokalyptickému očekávání a ke kabale

Haskala- židovské „osvícenství“:

Haskala se stala součástí evropského trendu, v intencích evropského osvícenství se snažila redefinovat, přezkoumat a upravit vztah člověka k Bohu. Ve Francii šli směrem zavržení a zesměšnění, v Německu chtěli dosáhnout nového pochopení- a tímto směrem se vydal i judaismus. Po prohrané disputaci v Tortose byli židé poprvé bráni jako tmáři- a teď, po více než tři sta letech na židy dokonce i nevzdělaní křesťané pohlíželi jako na zpátečnické postavičky, vzdálené a odloučené od moderní společnosti.Moses Mendelssohn se snažil o inspiraci z osvícenství, ale všude se setkával jen s neznalostí judaismu a znevažováním. Psal německy- jeho díla byla vysoce ceněna, ale moc ho to netěšilo. Chtěl ukázat judaismus vnějšímu světu, ale proti své vůli byl postupně donucen racionálně ho vědeckými metodami ospravedlňovat. Podle Mendelssohna je absurdní idea, že v Tóře je obsaženo vše; podle něj má každý Boha uctívat doma, ale když projde kolem mezuzy, má se podílet na všeobecné evropské kultuře- z toho vyplývá, že každý žid by příslušel ke kultuře, ve které zrovna žije a že by židovstvo po letech odolávání perzekucím vlastním rozhodnutím ztratilo globální jednotu. Zemí, která se nejvíce přiblížila Mendelssohnovu ideálu byly USA: ve své ústavě odlučují církev od státu, židé podle ní získávají občanské svobody a svobodu svědomí; stávají se nejen trpěnými příživníky, ale váženými občany.

V Evropě mnohdy deklarovaná vláda rozumu vůbec nenastala. Problém nestal např. po dělení Polska- kdy Rusko díky záboru najednou na svém území mělo milion židů (a to jim před tím zapovídala vstup na své území). Postavení židů se zhoršovalo i za antisemitského papeže Pia VI., který doporučoval praktikovat vynucené a často tajné křty. Marie Terezie v roce 1744 vyhnala židy z Prahy, Fridrich II. Veliký jim uložil daně z hlavy, povinnou vojenskou službu a povinnost nakupovat jen státní zboží.

Josef II. se jako mnohde jinde snažil o reformu- zrušil daň z hlavy a povinnost nosit žluté kolečko, povolil jim navštěvovat university. Na druhé straně zakázal používání jidiš a hebrejštiny a zavedl povinnou vojenskou službu. Židovské reformy Tolerančního patenty tak často vyzněly jinak, něž byly míněny.