7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

• židé byli postupně odlidštěni ve své podstatě- s rozvojem knihtisku začali ve velkém po Evropě kolovat urážlivé obrázky zobrazující židy jako Judensau (židovské svině)

• reálné vyloučení židů = ghetta

• v důsledku diaspory náhle velké množství židů ztratilo nejen obživu, ale také domov

• spousta z nich žila v naprosté bídě a obživu jim poskytoval jen podomní obchod- a právě v této době se vytváří pověst o Věčném židovi (= hříšník, který udeřil Krista na Kalvárii a za trest byl odsouzen k bloudění světem až do Jeho druhého příchodu. V prvních desetiletích 16. století se z Tuláka stal Ahašver- prototyp židovského kramáře, smutný vousatý stařec v hadrech, posel neštěstí.)

první ghetto v Benátkách:

• v Benátkách byli židé mohutně zastoupeni- ale byl jim vyhrazen ostrov Spinalunga, nebo byli donuceni žít na pevnině v Mestre

• museli sice nosit žluté odznaky, ale dá se říct, že se jim v obchodním přístavu dařilo relativně dobře

• 1515 bylo rozhodnuto, že stát vykáže židovské obci celou jednu čtvrť- jako místo byla zvolena bývalá slévárna na kanóny známá jako ghetto nuovo -> pozemek byl přehrazen kanály a obehnán zdmi, k bránám byli postaveni křesťanští hlídači, kteří byli placeni z židovských peněz, nájem byl až třikrát větší než ve městě, židé navíc museli platit zvláštní daně -> brzo jim došlo, že se jich Benátky pokoušejí elegantně zbavit- záměrem bylo maximálně je hospodářsky využít (kdyby je rovnou vyhnali, neplatili by daně) a na druhé straně je izolovat v kontaktu s ostatními obyvateli

• pouze židé směli v Benátkách praktikovat půjčování peněz- což bylo pro ně velkým privilegiem, ale nikdy se nesměli stát benátským občanem

• židé a konvertité znamenitě spolupracovali (např. na vydání palestinského a babylonského Talmudu, které se svou paginací stalo vzorem pro další tisky)

• židovské obce přijímaly útisk, pokud probíhal podle přesně vymezených zásad (podle knihy Ester)

• nejvíc nesnášeli nejistotu - ghetto tak znamenalo určité bezpečí a jistotu

• tato oddělenost je jak chránila před křesťanskými útoky, tak i před působením vlivu jejich kultury

-> židovská tradice mohla zůstat ve své ortodoxní formě

židé a reformace:

• dlouhodobě byl vzestup protestantismu pro židy obrovským přínosem, protože vedl k rozbití jednoty křesťanské latinské Evropy -> skončila tak izolace židů jako jediné nekonformní skupiny ve společnosti, v mnoha zemích zanikl jejich největší nepřítel mendikanti

• mnoho katolických apologetů obviňovalo židy, že podporují protestantské myslitele (Luther se dokonce obrátil na židy s prosbou o pomoc při překladu Bible; ve svém pamfletu z roku 1523 „Ježíš Kristus se narodil jako žid“ tvrdil, že neexistuje důvod, proč by židé nemohli přijmout Krista a už se těšil na jejich dobrovolnou hromadnou konverzi, jeho postoj se ale brzy radikálně změnil a ve svém dalším pamfletu „O židech a jejich lžích“ už používá ostře proti židovský tón. Jeho pamflet z roku 1543 je často považován za velký krok na cestě k šoa (holocaustu - Luther např. požaduje, aby byly židům zapáleny synagogy, aby byli umístěni pod jednu střechu, má jim být zakázáno vstupovat na cesty a tržiště. Chce jim zabavit majetek, odvést je na nucené práce. Trvá na tom, že jejich bohatství jim nepatří a nakonec žádá jejich odklizení „navždycky“

• naproti tomu byl Calvin často označován za stoupence judaismu, když souhlasil s půjčováním na úrok