7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Židé žili i v poddanských městech: např. Teplice, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem.
MORAVA
Na Moravě neměli židé jasně dané centrum, jakým byla pro Čechy Praha, žili roztroušeni po malých městech. V 50. letech 15. stol. byli totiž vyhnáni ze všech velkých měst (Olomouc, Brno, Jihlava, Znojmo).
Mikulov (sídlo zemského rabína), Boskovice, Třebíč, Velké Meziříčí, Holešov, Prostějov, Lipník nad Bečvou.
SLEZSKO
Odpadlo od zemí koruny ve prospěch Prusů v roce 1742. Kapistrán kázal i ve Vratislavi, kde obvinil židy ze znesvěcení hostií a rituálních vražd. Tím probudil latentní „antisemitismu“ a spustil vlnu pronásledování, vypalování synagog a vyhánění židů. Do konce 17. stol. tak ve Slezsku zbyly pouze jediné dvě komunity (jednou z nich Hlohov).
Lužice- 1642 připadly Sasku, židé také vyhnáni.
UHRY
Po bitvě u Moháče připadla velká část území bývalých Uher Osmanům, křesťanům zbyl jen sever a západ. Na zmenšeném uherském území se navíc odehrával boj o trůn mezi Janem Zápolským lohovH
a Ferdinandem Habsburským. Konflikt nakonec skončil dohodou- bude vládnout Zápolský a teprve po jeho smrti nastoupí Habsburk. Židé se díky těmto tahanicím, občanské válce a Turkům ocitli ve vakuu bez ochrany- Habsburkové nejsou schopni zaručit jejich ochranu a uherská města je vyhání (např. Šoproš, Trnava, Bratislava). Uhry se tak na 150 let stávají státem bez větších židovských komunit. Nezdržují se ani v poddanských městech, protože ani ta nemají prostředky na jejich ochranu.
Nejvíce židů žilo v Budíně za vlády Matyáše Korvína. Budín byla ale v letech 1526 a 1529 dobyt Turky a židé byli odvlečeni do velkých komunit uvnitř Osmanské říše (Sofie, Bělehrad). Budín byl zpět dobyt Habsburky v roce 1686- v té době v něm žilo asi 2 000 židů. Zbytek odvlečených židů byl vykoupen zpět- hlavně dvorním židem Oppenheimerem. Většina z nich se poté odstěhovala do Mikulova.
Polsko
Polsko bylo největším útočištěm židů- v 18. stol. jich tu žil až milion (což znamenalo 20-30% tehdejší světové populace). Židé se v Polsku koncentrovali hlavně ve Lvově, Krakově (přesně Kaziměř- dnes už součást Krakova), v Lublině a Poznani. Dalšími židovskými centry byla například Halič a dnešní Ukrajina.
V polovině 17. stol. jsou dějiny židovského národa v Polsku přerušeny. Vypuká totiž silně protižidovsky zaměřené povstání Bohdana Chmelnického (1648-1651). Desetitisíce židů se nedožily konce povstání, mnoho jich uteklo na západ- na Moravu a do Uher. Židovská populace a její kultura se v Polsku opět začíná rozvíjet až v 2. pol. 17. stol.
obživa židů:
jsou královským regálem, tzn. že patří pod správu královské komory. Pro křesťany středověku byl obchod s penězi hřích, situace se mění po luteránské a hlavně calvinově reformaci- křesťané se na poli finančnictví stávají konkurencí pro židy
stanoven maximální úrok – ve středověku byl úrok až 50%, za Vladislava II. 13%, před 30l. válkou 6-8%. Díky křesťanské konkurenci klesají židovské úroky. V 16. století období klidu a prosperity, lidé jsou solventnější, mají lepší platební schopnosti. Častěji se půjčuje, věřitelé mají větší jistotu, že se jim jejich peníze vrátí- což je prostor pro pokles úroků.