7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

protireformace:

• židy tradičně využívali i papežové - stejně jako světská knížata je za nemalý poplatek ochraňovali

• židovské vlny ze Sefardu sice způsobovaly problémy podobné těm v Benátkách, ale papežové si většinou zachovali víceméně vstřícný přístup

• změna 1555 -> nastupuje Pavel IV., inkvizitor a pronásledovatel židů -> dva měsíce po svém zvolení vydává bulu Cum nimis absurdam, ve které aplikuje benátský postup segregace na Řím

• ghetto se tak začíná šířit do ostatních papežských měst, od roku 1562 se pojem ghetto používá jako oficiální termín v protižidovských zákonech

• dochází k pálení hebrejských kniha

• vrchnosti nevadili starousedlí židé, jako spíš nově příchozí, kteří s sebou podle představ mnohých přinášejí závadné myšlenky

židovská migrace a rozvoj podnikání:

• kromě znepokojivých myšlenek přinášeli židé ale i nové nebo účinnější způsoby řešení problémů

• Max Weber tvrdí, že moderní kapitalismus je plodem náboženských koncepcí, konkrétně tzv. „protestantské etiky“

• dnešní sociologie se přiklání spíš k názoru, že tím hlavní hybatelem nebyl protestantismus, ale spíše přesídlování, na němž měli židé velký podíl

• komunity židů; kalvinisti a luteráni v Anglii, Nizozemí a později v Severní Americe - všechny tyto komunity zavrhují církevní hierarchie s před náboženskou vládou dávají přednost osobnímu svědomí

• židé žijí v ovzduší intelektuální snášenlivosti, obce si samy volí rabína

• stali se mistry ve zdokonalování technik nezbytných pro přistěhovalce -> obzvlášť dobře se vyznali v tom, jak koncentrovat bohatství tak, aby se dalo rychle přemístit -> to byl jeden z hlavních důvodů, proč měli židé jakoby pořád přístup k provoznímu kapitálu (někteří židovští myslitelé v tom vidí znamení, že je Bůh neopustil)

• křesťané si postupně osvojili židovské obchodní a finanční dovednosti a židé tak ztráceli svou užitečnost -> dvě možné cesty: buď se přestěhovat do méně vyspělých oblastí a tam prosperovat, nebo vypracovat nové metody, jak se udržet (jedna ze sociologických teorií zabývající se strategií přežití židů rozvíjí teorii, že ničení starých pořádků, metod a tradic v nich nevyvolávalo žádnou lítost a přehnaný sentiment- věci, které mohli od radikálních zásahů do systému držet zpátky křesťany)

• židé se tak stávali prvními kapitalistickými podnikateli

• postavení outsiderů ve společnosti jim dovolovalo svobodně se řídit logikou rozumu -> přinutili evropskou kulturu, aby se smířila s penězi a s mocí, která z nich vyplývala (až sv. Pavel stanovil, že „láska k penězům je kořenem veškerého zla“ -> židé se jako první stali obětí této teze a jako první proti ní začali bojovat (např. dvojí normou pro peněžní transakce- jednu pro židy a druhou pro nežidy)

• judaismus ve své tradic nevylučuje spojení zbožnosti s prosperitou („správně vedené obchodování je nejen slučitelné s přísnou morálkou, ale vede i k mravní čistotě. Vždyť umožňovalo dobré skutky a systematickou dobročinnost.“)