7. Židé ve střední Evropě a jejich kultura

Půjčování peněz, židé jako „dojné krávy“

• židovské úvěry se týkaly velké části středověké společnosti, vysoká šlechta a církevní instituce využívaly židy spíše pro menší půjčky - tím, kdo si půjčoval ve velkém byla chudá venkovská šlechta

• z těchto vrstev také nejčastěji pocházeli podněcovatelé “lidových“ protižidovských bouří

• otázka dluhů, úvěrů a úroků byla pečlivě právně ošetřena

• v každém městě z židovskou obcí existoval speciální soud, pro záležitosti královské pokladny, který dohlížel na židovské fondy. Každý fond spravují dva židé a dva křesťané, kteří mají evidovat všechny dlužní úpisy a převody- král tak dostával podíl z každé židovské obchodní transakce (židé v začátcích půjčili obrovské sumy nově vznikajícím cisterciákům a dominikánům- řádů, které jim později způsobily nemalé problémy)

• židům byl zapovězen přístup na university jak od křesťanů tak i jejich vlastními zákony, ale židů bylo v universitních městech vždycky hodně

• konvertité na universitách často vyučovali a platili za nejlepší odborníky, často zastávali významné akademické posty

• židé působili jako katalyzátor a hnací motor -> podíleli se na renesanci i na reformaci

• „obvinění“ namířená proti židům, která ve středověku vycházela z lidových vrstev, byla bez výjimky všechna smyšlená, nemohli jim úplně odepřít roli zkušených rádců.“

Židé a mendikanti

Dominikáni a františkáni v latinských zemích dohlíželi na všechno, co se týkalo židů. Jako neudržitelný kritizovali Augustinův relativně tolerantní postoj (Augustin požadoval, aby byli zachováni jako svědci křesťanské pravdy a aby mohli praktikovat svoje náboženství). Mendikanti naopak požadovali, aby jim byla odejmuta všechna práva. Je fér přiznat, že mendikanti nezačínali jako antisemité- dokonce vystupovali proti obviněním z rituálních vraždám, zpočátku se soustředili výhradně na teologické problémy. Postupně ale mniši dospěli k zásadě, že židy buď obrátí nebo vyženou. Františkáni organizovali bojkoty a zřizovali „charitativní fondy“, aby mohli snížit úroky a vyhnat židy z bankovnictví. Kázání františkánů vedla často k vypuknutí pogromů- např. Jan Kapistrán a jeho žák Bernardino de Fletre. Po příchodu černé smrti se židé hromadně přiznávají na mučidlech k tomu, že otrávili studně apod. Roku 1348 papež Klement VI. vydává bulu, ve které z moru obviňuje ďábla a upozorňuje na to, že židé jsou postiženi stejně jako křesťané.

RANÝ NOVOVĚK

• z náboženského problému se najednou stává problém rasový

• dokud byli židé židy, byli snadno rozpoznatelní a dalo se na ně jasně ukázat, byli otevřeným a veřejným nebezpečím -> každý je znal, museli nosit označené oblečení

• konverzí ale tyto poznávací znaky ztrácejí a stávají se skrytým nebezpečím- tedy ještě větším problémem

• konvertité měli mít teoreticky stejná hospodářská práva jako ostatní křesťané- tím se stávali ještě méně oblíbenými než pravověrní židé i u křesťanů, protože se pro ně stávali ekonomickou hrozbou a konkurencí - konverzí se ale situace židů nezlepšila- spíše naopak…

• mnozí židé se snažili svou situaci řešit přestěhováním do jiného města, kde se ale jejich „křesťanství“ stávalo ještě podezřelejší

• v důsledku konverzí získal antisemitismus spíš rasovou než náboženskou podobu

• židé se ve své nové identitě snažili co nejlépe zapsat- byli pracovití a rychle stoupali ve veřejných funkcích, bylo proto třeba vymyslet nové prostředky, jak je poslat zase zpátky dolů

• každý stát je přirozeně nervózní z nepokojů, ke kterým dochází mezi lidem -> Španělsko nemohlo pogromům zabránit, stát dokonce ani neměl na to, aby náležitě potrestal viníky ->pro odstranění nepokojů se tak nabízela jediná cesta- zasáhnout proti příčině, tj. proti conversos -> protože se ukázalo, že podle rasových měřítek není možné proti židům zasáhnout přišel bratr Alfonso de Espina s novou metodou = izolace a segregace -> doporučoval obyvatelům stranit se conversos a zmiňuje se o potřebě vytvořit novou formu inkvizice (stal se tak ideologem nové fáze antisemitismu)