učitelská způsobilost - státnice

• která pracuje pro jiné, ale sama dochází ve své práci k naplnění, realizaci a spokojenosti

• vyzná se v sobě, zná své silné i slabší stránky

• vyhýbá se všemu, co může ohrozit jeho zdraví, pracovní výkonnost a schopnost působit na jiné

Zdravotní rizika v práci učitele

Mezi základní zdravotní rizika při učitelské práci lze zařadit:

• bolesti hlavy, migrény

• onemocnění hlasivek

• neurotické projevy

• Syndrom vyhoření – fáze:

• Nadšení- elán, pocit naplnění

• Stagnace- nadšení opadá

• Frustrace- pochybnosti nad smyslem práce

• Apatie- vykonávání jen těch nejnutnějších úloh, práce je jen zdroj příjmů

• Vyhoření- emocionální a fyzické vyčerpání

• Psychosomatické potíže – úzkost, strach, deprese

Autorita učitele

• Z latinského auctoritas = záruka, jistota, vzor či moc

• Jistý vliv, který disponuje určitou mocí, která je však odlišná od donucení

• Autorita učitele je někdy chybně ztotožňována s oblibou učitele

• Obliba učitele může podporovat či umocňovat autoritu, ale oblibou autorita nevzniká

• U každého učitele při výkonu profese vzniká formální autorita = charakterizována nepsanými pravidly, která žák ve vztahu k učiteli respektuje

• Tvorba autority učitele je přímo závislá na klimatu třídy, celé školy

Další vlivy

• jak se o daném učiteli vyjadřují ostatní pedagogové

• názor široké veřejnosti na povolání pedagoga

• rozsah motivace k učení a všeobecný zájem žáků o daný předmět

• osobnost učitele, jeho věk, pohlaví, tělesný vzhled, jeho odborné, pedagogicko-psychologické, sociologické, filozofické a všeobecné kulturní znalosti

Typologie autority

Autorita přirozená

• respekt, který má člověk od své přirozenosti

• vyplívá z vrozených temperamentových vlastností člověka, které mohou být do jisté míry ovlivňovány také profesními dovednostmi

• dobrovolné uznání a respektování osobnosti

• charizmatická autorita (vychází z prezentace vlastní osobnosti ->míra sebevědomí, síla vyzařující z osobnosti, způsob vyjadřování či výsledek neverbálního chování)

Získaná autorita

• budována během života a přímo navazuje na autoritu přirozenou

• vznik a vývoj je podmíněn výchovou, vzděláním a cílevědomostí jedince

• vychází z životních a profesních zkušeností, na jejich základě se neustále vyvíjí a formuje

• delegovaná autorita = získaná spolu s vlivnou funkcí

• autorita odborná

• na základě dosažená pracovně-profesních znalostí a dovedností

• podle míry získaných odborných znalostí

• morální autorita

• utváří se během života skrze čtení etických a mravních zásad

• pokud člověk vede primárně řádný, slušný, čestný a svědomitý způsob života

• např. Papež disponuje morální autoritou

Tvorba pravidel v kontextu specifik třídy

• Pravidla třídy (konkrétní název si žáci mohou navrhnout sami) je nejlepší vytvořit společně s žáky na začátku školního roku, přičemž je možné přidávat další body (nebo naopak ubírat) v průběhu roku v reakci na aktuální situaci.

• Zcela zásadní je aktivní tvorba těchto pravidel žáky za spolupráce učitele.

• Pravidla vycházejí ze školního řádu a zvyklostí školy, žáci je však musejí vnímat jako něco, na čem se společně dohodli.

• Při jejich přípravě by učitel měl žáky vhodným způsobem vést k tomu, aby se zamýšleli nad tím, co je třeba udělat pro to, aby se všichni ve třídě cítili dobře.

• Pravidla by neměla být příliš rozsáhlá (ideálně 6, u starších žáků max. 10 bodů).

• Pravidla žáci napíšou na velký papír nebo jinou velkou plochu a umístí je na dobře viditelném místě.

• Vhodné je i vytvoření menších kopií, které budou mít žáci u sebe.

• Po sestavení pravidel je vhodné zařadit aktivity na jejich fixaci.

• Učitel může žákům prezentovat konkrétní situace a žáci určují, zda se jednalo o porušení pravidel, a pokud ano, tak kterého.

• Žáci sami mohou být vyzváni, aby uváděli příklady situací či projevů chování, při kterých jsou porušována konkrétní pravidla.

• Také v případech, kdy se chování některého žáka již blíží porušení stanoveného pravidla, je vhodné žáka na danou skutečnost upozornit a požádat ho, aby vyhledal příslušné pravidlo, které by svým chováním mohl porušit.

• Hledáme s žáky způsoby, jakými mohou své potřeby s pravidly sladit (jak se ve stejné situaci zachovat jinak, abych pravidlo neporušil a přesto byl spokojen).

• Nezbytné je, aby učitel sám pravidla dodržoval.

• V návaznosti na vytvoření systému pravidel je také třeba předem stanovit sankce za jejich porušení. Velmi důležité je vést žáky k tomu, aby si od začátku uvědomovali, že trestáme vždy překročení pravidel.

• Při hodnocení konfliktu tedy není hlavním kritériem to, kdo jej inicioval, ale to, jak se kdo v konfliktu zachoval.

• Je samozřejmě důležité řešit i to, jak ke konfliktu došlo a co bylo jeho spouštěcím mechanismem, potrestán je však vždy ten, kdo porušil pravidla.

• Toto jednoduché pravidlo učiteli pomůže v tom, že žáci budou jeho počínání vnímat spravedlivě.