učitelská způsobilost - státnice

Evaluace

• V průběhu školního roku, ve kterém byla pravidla vytvořena, je vhodné je (např. v pololetí) společně s žáky vyhodnotit.

• Žáky vedeme k zamyšlení nad tím, zda stanovená pravidla vedou k cíli – aby se všichni žáci ve třídě cítili dobře.

• Žáci mohou na základě reflexe předchozího období i konkrétních situací pravidla upravit či doplnit.

• Žáky také vedeme k průběžné reflexi dodržování pravidel – která pravidla se daří dodržovat dobře a která již méně.

• Na základě konkrétních situací, kdy jsou pravidla některým z žáků porušena, se společně s žáky zamýšlíme nad tím, jak lze napomoci tomu, aby se to příště nestalo.

Tvorba pravidel:

• Tvorba pravidel je dynamický proces

• Je nezbytné, aby pravidla reagovala na vývoj žákovské skupiny

• Na začátku každého následujícího školního roku žáci pravidla z předchozího roku vyhodnotí a dle potřeby změní, upraví či doplní a prostřednictvím vhodných aktivit si je fixují

• V průběhu každého školního roku je pravidelně vyvářen prostor pro reflexi stanovených pravidel a jejich dodržování.

• Žáky též vedeme k uvědomění, že pravidla nám pomáhají ke spokojenému životu ve společnosti.

• S žáky můžeme každý rok pravidla obměnit a některá, jejichž porušování se již nevyskytuje, označit za „nepsaná“. („Všichni již víme, že se v diskuzi neurážíme, nemusíme toto pravidlo proto psát.“)

Na co klást důraz

• Přivést žáky k tomu, aby přijali to, že pokud poruší pravidla, mají za vzniklou situaci odpovědnost a ponesou důsledky svého jednání.

• Důsledně vštěpovat princip, že fyzická agrese se vždy trestá.

• V ostatních případech je daleko lepší řešit problémovou situaci principem přirozeného následku nepřijatelného jednání žáka, když žák něco způsobí, je třeba, aby to napravil (např. zaplatí opravu rozbitého okna).

• Využít i systém odměn za dodržování pravidel – odměny jsou uzpůsobené věku žáků (u starších žáků to může být např. „žolík“, který žák, pokud dodržel pravidla v dohodnutém rozsahu, může jedenkrát ve stanoveném období použít k tomu, aby se v konkrétní den vyhnul zkoušení, písemné práci nebo odevzdání úkolu).

Formy spolupráce školy a rodiny a jejich realizace v prostředí školy

Spolupráci rodiny a školy můžeme realizovat třemi základními formami:

1) osobní kontakt pedagoga s rodiči dětí:

• první návštěva ve škole;

• orientační setkání;

• návštěva pedagoga v rodině;

• telefonické rozhovory;

• pravidelné konzultace učitel – rodič – žák

• společná setkání (společné schůzky a akce);

• vzdělávací akce pro rodiče.

2) písemné formy komunikace a spolupráce pedagoga s rodiči dětí:

• letáky, příručky, webové stránky školy;

• neformální zprávy o dítěti i dění ve škole;

• informační nástěnka pro rodiče;

• schránka pro návrhy;

• e-mailové služby a SMS zprávy.