A19.....................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Spoludědicové a jejich postavení
každý dědic univerzální sukcesor - pro spoludědice to platilo také
postavení každého z nich bylo omezeno stejným postavením všech ostatních
dědický podíl, kterým se účastnili na pozůstalosti, byl určen zůstavitelem nebo podle jejich počtu
a) reálně dělitelné - podle dědických podílů se dělilo všechno, co šlo reálně rozdělit
b) reálně nedělitelné - u těchto věcí vzniklo mezi dědici majetkové společenství – consortium
spoludědicové se stali společně podle svých podílů nositeli věcných práv k reálně nedělitelné pozůstalostní věci
spoludědicové se stali u dluhů solidárně zavázanými, případně solidárně oprávněnými u pohledávek
majetkové společenství (consortium) nemuselo být trvalé, každému náleželo právo domáhat se jeho zrušení
actio familiae erciscundae - zvláštní žaloba, zaručena už v zákoníku 12 desek
výraz familia znamená rodinné jmění, které spoludědicové společně nabyli
každý z dědiců byl zároveň žalobcem i žalovaným (tzv. iudicium duplex); soudce mohl i adjudikovat některému spoludědici určitou část pozůstalosti, atd. - spoluvlastnické vztahy se změnily na individuální vlastnictví a pozůstalost byla rozdělena
actio communi dividundo - rozdělení pozůstalosti bylo možné dosáhnout i touto žalobou o rozdělení spoluvlastnictví
použití tehdy, když i po rozdělení pozůstalosti zůstaly některé její části nadále ve spoluvlastnictví bývalých spoludědiců
Kollační povinnost
jeden za spoludědiců je povinen přidat k pozůstalosti, jež má být mezi spoludědice rozdělena, vlastní majetek
kolační povinnost vycházela z praetorského práva
její nezbytnost se projevila, když praetor intestátní posloupností prosazoval dědické právo emancipovaného syna
emancipovaný syn nabýval po emancipaci vlastní majetek, ostatní vlastní dědicové (sui) nabývat pro sebe nemohli
emancipovaný, který je povolán s vlastními dědici a žádá jako jeho dítě v dědické třídě Unde liberi o držbu pozůstalosti,
povinen přidat k pozůstalosti jmění, které měl v době smrti zůstavitele (to platí i pro posloupnost proti testamentu)
kollační povinnost mělo také dítě emancipovaného, zplozené po emancipaci
kollační povinnost měl adoptovaný, který vystoupil z rodiny, ale v době smrti byl osobou sui iuris
nárok na kollaci měli vlastní dědicové jen v případě, že by jim účast emancipovaného způsobila skutečnou újmu
ne, když díky němu získají větší podíl než před ním, př. když vyvolal posloupnost proti testamentu
podle praetorského práva podléhalo kollaci i věno (dcera, která však sňatkem nevystoupila z dosavadní rodiny)
za císařství v poklasické době dochází ke změnám → všeobecná kolační povinnost pro descendenty
kolace rozšířena na vše, co získali potomci od svého předka jeste za jeho života, po němž společně dědili