Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




A19.....................................................................................zrevidováno

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (108.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Spoludědicové a jejich postavení

  • každý dědic univerzální sukcesor - pro spoludědice to platilo také

  • postavení každého z nich bylo omezeno stejným postavením všech ostatních

  • dědický podíl, kterým se účastnili na pozůstalosti, byl určen zůstavitelem nebo podle jejich počtu

  • a) reálně dělitelné - podle dědických podílů se dělilo všechno, co šlo reálně rozdělit

  • b) reálně nedělitelné - u těchto věcí vzniklo mezi dědici majetkové společenstvíconsortium

  • spoludědicové se stali společně podle svých podílů nositeli věcných práv k reálně nedělitelné pozůstalostní věci

  • spoludědicové se stali u dluhů solidárně zavázanými, případně solidárně oprávněnými u pohledávek

  • majetkové společenství (consortium) nemuselo být trvalé, každému náleželo právo domáhat se jeho zrušení

  • actio familiae erciscundae - zvláštní žaloba, zaručena už v zákoníku 12 desek

  • výraz familia znamená rodinné jmění, které spoludědicové společně nabyli

  • každý z dědiců byl zároveň žalobcem i žalovaným (tzv. iudicium duplex); soudce mohl i adjudikovat některému spoludědici určitou část pozůstalosti, atd. - spoluvlastnické vztahy se změnily na individuální vlastnictví a pozůstalost byla rozdělena

  • actio communi dividundo - rozdělení pozůstalosti bylo možné dosáhnout i touto žalobou o rozdělení spoluvlastnictví

  • použití tehdy, když i po rozdělení pozůstalosti zůstaly některé její části nadále ve spoluvlastnictví bývalých spoludědiců

Kollační povinnost

  • jeden za spoludědiců je povinen přidat k pozůstalosti, jež má být mezi spoludědice rozdělena, vlastní majetek

  • kolační povinnost vycházela z praetorského práva

  • její nezbytnost se projevila, když praetor intestátní posloupností prosazoval dědické právo emancipovaného syna

  • emancipovaný syn nabýval po emancipaci vlastní majetek, ostatní vlastní dědicové (sui) nabývat pro sebe nemohli

  • emancipovaný, který je povolán s vlastními dědici a žádá jako jeho dítě v dědické třídě Unde liberi o držbu pozůstalosti,

  • povinen přidat k pozůstalosti jmění, které měl v době smrti zůstavitele (to platí i pro posloupnost proti testamentu)

  • kollační povinnost mělo také dítě emancipovaného, zplozené po emancipaci

  • kollační povinnost měl adoptovaný, který vystoupil z rodiny, ale v době smrti byl osobou sui iuris

  • nárok na kollaci měli vlastní dědicové jen v případě, že by jim účast emancipovaného způsobila skutečnou újmu

  • ne, když díky němu získají větší podíl než před ním, př. když vyvolal posloupnost proti testamentu

  • podle praetorského práva podléhalo kollaci i věno (dcera, která však sňatkem nevystoupila z dosavadní rodiny)

  • za císařství v poklasické době dochází ke změnám → všeobecná kolační povinnost pro descendenty

  • kolace rozšířena na vše, co získali potomci od svého předka jeste za jeho života, po němž společně dědili

Témata, do kterých materiál patří