1_4_Prace a energie

přemění 

na 

kinetickou 

energii. Padá-li květináč z okna, opět 
se tíhová potenciální energie mění na 

96 

energii pohybovou. Teď  však určujeme potenciální energii vůči  Zemi, výška h2 je podstatně 
větší  než  h1.  Potenciální  energie  květináče  vůči  Zemi  je  tedy  také  větší  než  vůči  podlaze 
v místnosti.  Protože  se  mění  větší  potenciální  energie,  bude  i  kinetické  energie  květináče 
větší. To znamená, že bude větší i jeho dopadová rychlost a s tím související jeho hybnost.  

Na  případu  květináče  jsme  si  vlastně  vysvětlili  důležitý  fyzikální  zákon,  zákon  zachování 
mechanické energie. Popišme si, co se vlastně děje při pádu květináče poněkud „fyzikálněji“. 

Vyjdeme  z obrázku  Obr.1.4.-11.  Tíhová  potenciální 
energie  Epo  tělesa  hmotnosti  m  je  v bodě  A  rovna 
mgho  (vůči  Zemi).  Je-li  těleso  v klidu,  jeho  kinetická 
energie  je  nulová  Eko  =  0.  V bodě  B  se  potenciální 
energie snížila o mgh1 na hodnotu mgh. Současně ale 
těleso získalo kinetickou energii ½ mv

2. A konečně ve 

spodním  bodě  C  je  potenciální  energie  tělesa  nulová 

Ep = 0 a jeho kinetická energie je 

2

2

1

k

k

v

m

E

=

.  

Z předešlého si můžeme vyvodit závěr, že při volném 
pádu se celková mechanická energie tělesa podél celé 
trajektorie nemění. Dokonce lze experimenty dokázat, 
že  platí  obecnější  zákon  zachování  mechanické 
energie:

                                                      Obr.1.4.-11