4_5__Atomove_jadro

Přirozená  radioaktivita  je 

jaderný  děj,  při  kterém  se 

radionuklid  (nestabilní  izotop  určitého  prvku)  přeměňuje  na 
izotop  jiného  prvku,  přičemž  se  z  jádra  radionuklidu  RN 
uvolňují  tři  druhy  jaderného,  radioaktivního  záření:  záření 

664 

alfa,  beta  a  gama  (obr.  4.5.-  12.).  Radioaktivní  záření  nezávisí  na  změnách  teploty,  tlaku, 
anebo  chemických  změnách  radionuklidů.  Pro  každý  radioizotop  je  charakteristická  pouze 
doba,  za  kterou  vždy  poklesne  počet  jader  radioaktivní  látky  na  polovinu  původní  hodnoty. 
Poločas  rozpadu  je  u  různých  radioizotopů  velmi  odlišný,  pohybuje  se  od  vteřiny  až  po 
miliardy let. 
Záření  alfa  (

α částic  He

4

2

)  je  emisí  dvou  protonů  a  dvou  neutronů,  v podstatě  jádro  vysílá 

proud  jader  atomu  hélia,  které  nese  kladný  náboj.  Částice  tohoto záření  vykazují  relativně 
velkou  rychlost  (jen  o  řád  menší  než  je  rychlost  fotonu),  a  proto  i  velkou  energii.  Z tohoto 
důvodu se záření alfa vyskytuje u těžších atomů. 

Jestliže  je 

rozpad  alfa  charakteristický  emisí  jader  atomu  hélia,  znamená  to  podle  zákona 

zachování energie vznik nové částice s protonovým číslem 

Z - 2 a nukleonovým číslem A - 4. 

He

Y

X

A
Z

A

Z

4

2

4

2

+

→

−

−

        4.5.- 15. 

S  alfa  zářením  úzce  souvisí  děje  v jádře  atomu: 
nukleony  jsou  pevně  vázány  uvnitř  jádra  atomu 
jadernými  silami.  Potenciál,  který  této  vazbě 
odpovídá, vytváří relativně hlubokou