4_5__Atomove_jadro

e

Y

X

A

Z

A

Z

0
1

1

−

+

+

→

        4.5.- 16.

Rozpad  beta  plus  je  charakteristický  emisí  protonů,  což  znamená  vznik  nové  částice 
s protonovým číslem Z - 1 a stejným nukleonovým číslem A. 

e

Y

X

A

Z

A

Z

0
1

1

+

→

−

        4.5.- 17. 

665 

Záření  gama  (

γ    částic)  je  proudem  fotonů,  je  to  tedy  elektromagnetické  záření  s velmi 

krátkou  vlnovou  délkou,  a  proto  se  v magnetickém  poli  neodchyluje.  Pouze  provází  jaderné 
děje,  mimo  ně  neexistuje  (neexistuje  žádný  „gama  rozpad“).  Zářením  gama  se  vyrovnávají 
energetické rozdíly mezi různými energetickými stavy atomového jádra. 
 
Jaderné  přeměny

(na  úrovnialfa  a  beta  rozpadů)  jsou  běžnými  změnami  vnějších  podmínek 

neovlivnitelné,  protože  jsou  k  nim  zapotřebí  extrémně  vysoké  energie  -  řádově  v MeV. 
Teplotní a chemické změny by poskytly energie maximálně pouze řádově v elektronvoltech. 
Izotopy  vznikající  přirozenou  radioaktivní  přeměnou  popisujeme  tzv.  přeměnovými  řadami, 
přičemž  výchozím  radionuklidem  bývá  uran,  thorium,  anebo  aktinium.  Finálním  izotopem 
pak bývá stabilní olovo. 
 

Obr. 4.5. 14. 
 

Na obr. 4.5.- 14. vidíme srovnávací schéma 

absorpce záření alfa, beta, gama a neutronového 

záření různými 

materiály. Alfa částice proletí několik centimetrů vzduchem, ale zastaví je list 

papíru,  látka,  anebo  kůže.  Beta  záření  může  ve  vzduchu  urazit  i  několik  metrů,  ale  pohltí  je 
např.  hliníková  fólie  nebo  sklo.  Nejpronikavější  je  záření  gama,  ale  i  to  lze  odstínit  např. 
olověnou deskou. Proud neutronů je velmi pronikavým zářením, musí se stínit betonem.