Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
podle funkce:
strukturní (centromery, telomery)
kódující (protein nebo RNA)
nekódující
– regulační oblasti
– spacer, “junk DNA”, “selfish DNA”
Velké rozdíly mezi chromosomy:
chromosom 1: 2968 genů
chromosom Y: 231 genů
oblasti bohaté na geny (“města”)
více C a G
oblasti chudé na geny (“pouště”)
více A a T
CpG ostrůvky - “bariéra mezi městy a pouštěmi” ... regulace genové aktivity
Solitární gen:
v celém genomu v jediné kopii (asi polovina genů)
Genová rodina:
skupina genů evolučně pocházející z jediného genu, v evoluci postupná diverzifikace sekvence a funkce
Pseudogen:
gen který zmutoval natolik že nemůže být přepisován (v celém genomu > 20 000 !)
Zpracovaný (“processed”) pseudogen:
pseudogen vzniklý zpětným přepisem mRNA a integrací do genomu
Sekvence jakýchkoliv dvou lidských bytostí se liší v jedné bázi na 1000 bp, tj. pouze v 0,1 % genomu!!!
66. GENOVÉ MANIPULACE A GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ
genetické inženýrství cíleně konstruuje buňky, resp. organismy o takových kombinacích genů v genomech, které v přírodě neexistují otevírají se tak nové přístupy pro hlubší analýzu genomů samostatných a současně zcela nové možnosti v biotechnologických procesech
genetické inženýrství pracuje hlavně s buňkami bakterií a kvasinek,a to dvěma hlavními experimentálními přístupy – inženýrství genové a buněčné
Genové inženýrství (genové manipulace) je možné vytvořit zcela nové molekuly DNA konstruke chimerických molekul DNA in vitro z fragmentů DNA izolovaných buněk zcela odlišných druhů, rodů, čeledí a dokonce říší jde o kombinaci jejich genů do souvislých nukleotidových sekvencí
klonováním DNA můžeme získat vzácní buněčné proteiny ve velkém množství pro tvorbu proteinů byly zkonstruovány tzv. expresivní vektory – obsahují vhodné regulační sekvence a promotor v těsné blízkosti místa, do kterého je vklonován insert s kódující sekvencí; promotor spolu s regulačními sekvencemi zajišťuje produkci velkého množství mRNA, která může být překládána uvnitř buňky
klonováním DNA lze vybrat jednu konkrétní sekvenci z milionu dalších a vytvořit nekonečné množství jejich kopií
fragmenty DNA mohou být spojeny in vitro pomocí DAN –ligázy a dát tak vznik molekule DNA, která se v přírodě nevyskytuje
prvním krokem při klonování je inserce požadovaného fragmentu do molekuly DNA, která je schopná replikace – např. plasmid nebo virový genom vytvořená rekombinantní molekula DNA je pak vložena do rychle se dělící hostitelské buňky – např. bakterie, a při každém buněčném dělení dochází i k její replikaci
sada klonovaných fragmentů, které reprezentují kompletní genom organismu = genomová knihovna – je často udržována ve formě bakteriálních klonů, kdy každý klon nese jiný klonovaný fragment DNA
klonované geny mohou být pomocí technik genového inženýrství trvale začleněny do genomu buňky nebo organismu
význam genového inženýrství: umožnilo poznání úplných a přesných sekvencí řady eularyontních genů, vč. sekvence regulačních; výrazně doplnilo konstrukci fylogenetických „stromů“ živočišných a rostlinných druhů
genové manipulace zahájili současně novou éru biotechnologií umožnily výrobu nové generace vakcín (proti hepatitidě A i B, proti chřipce, slintavce, atd.); genové „doplněné“ bakterie, resp. kvasinky, dnes produkují lidské hormony: inzulin, somatostatin, somatotropin a řadu mozkových hormonů (enkefalinů a endorfinů); z bakterie s rekombinovanou DNA lze získat také mimořádně čisté AMK, enzymy, alkaloidy, steroidy, giberilliny a další biologicky aktivní látky v prakticky neomezených množstvích
v lékařství genové terapie dědičných chorob