Vypracovane-otazky-ke-zkousce

látky podporují existenci člověka. /James Watson/.

- jsou lidé, kteří projektu Lidský genom věří, a jsou lidé, kteří jsou k němu skeptičtí

- "Projekt Genom by mohl značně narušit soukromí", upozorňuje vědecký spisovatel Joel Davis, "nebo by

mohl být mimořádnou vstupní branou k obnovenému životu, ke zdraví a k léčení". Tento spisovatel se také

domnívá, že i když bude výsledek projektu genom jakýkoli, "dojde k naprosté změně v oblasti genetiky" a

"může být zcela přetvořena podstata Homo sapiens". Stejný názor sdílel i George Cahill, který v roce 1989

jako víceprezident Lékařského institutu Howarda Hughese prohlásil: "Dekódováním lidského genomu se

dozvíme všechno. Evoluce, nemoci - všechno bude založeno na tom, co je nahráno na té úžasné pásce zvané

DNA".

• V roce 1988 vytvořila mezinárodní skupina vědců organizaci HUGO (Human Genome Organization)

- jejím cílem je koordinovat v účastnických zemích práci vědců, kteří se zabývají výzkumem

genomu

- HUGO má k dispozici asi 3,5 miliardy dolarů na to, aby vědci vložili výsledky své práce do

počítačové databáze

- počítače nyní přečtou každý den tisíce částí genomu

- genom je ale tak složitý, že vědci nepředpokládají, že by se jim ho podařilo dekódovat dříve než

někdy v 21.století

- vědci se dohodli na tom, že se nejdříve pokusí zmapovat genom, aby zjistili, kde je našich

100 000 genů umístěno (ve skutečnosti kolem 30 000 genů)

- dále doufají, že pomocí procesu, který je znám jako sekvenování genomu, objeví pořadí

stavebních kamenů, z nichž se každý z genů skládá

- konečným cílem je sekvenovat dalších 95 až 98 procent genetického materiálu

• dříve než začal projekt Lidský genom, měli vědci o naší genetické soustavě hodně informací

• byly dobře známy takové pojmy jako "geny", "chromozómy" a "DNA"

• projekt Lidský genom se nyní snaží na tomto základu stavět a dešifrovat celý náš genetický kód

únor 2001:

• International Human Genome

Sequencing Consortium publikuje draft lidského genomu v časopisu Nature 15.2.2001.

• Celera Genomics, Inc. publikuje svou sekvenci lidského genomu v časopisu Science 16.2.2001.

URČENÍ POZICE GENŮ

• Prvním cílem projektu Lidský genom je zjistit, kde na chromozómech jsou naše geny umístěny. Výzkumníci studují rodiny, aby lokalizovali ty geny, jež určují dědičné charakteristiky a známé znaky. Na úsecích jednoho chromozómu objevili např. geny způsobující barvoslepost, hemofilii a rozštěp patra. Říká se tomu mapování genetických vazeb. Tyto mapy jsou velmi nepřesné - ukazují umístění genů až na pěti miliónech párů bází.

• Vědci se snaží vytvořit fyzickou mapu, aby se lokalizace genů na chromozómech zpřesnila. Jedna metoda spočívá v tom, že se kopie DNA rozbijí na různě velké části. Ty se vloží do gelu a nechá se na ně působit elektrický proud. Výsledné skvrny se potom přenesou na tenkou nylonovou membránu. Přidá se radioaktivní genová sonda a obsah membrány se vyfotografuje. Výsledkem je otisk DNA. Na různě velkých fragmentech DNA se potom zkoumají sekvence (pořadí) zvláštních genetických markerů. Je samozřejmé, že čím více kousků DNA vědci mají, tím obtížnější je jejich roztřídění. Tyto fyzické mapy omezují hledání genů na 500 000 párů bází. Koncem roku 1993 vytvořil tým vědců vedený dr. Danielem Cohenem z Center for Study of Human Polymorphism (Středisko pro studium polymorfismu člověka) v Paříži to, co časopis Time nazval "první genetickou mapou lidského genomu" - i když ještě ne přesnou.