SOK_-_přednášky

Dva základní druhy veřejného projevu – Informativní (přináší porozumění, vyjasňuje) vysvětluje a přesvědčovací (vyjasňuje postoje)

Prezentace, veřejný projev

Osobní přednes strukturovaného sledu myšlenek, podporovaného vizuálními pomůckami, shromážděnému auditoriu, prezentace jako obchod

Typy prezentace v praxi

• (Neformální) pracovní porada

• (Interní/externí) porada o projektu

• (Formální) prezentace pro vedení firmy

• (Externí) odborná přednáška

• (Interní) motivační konference

• (Externí) prodejní prezentace

• (Veřejné) stanovisko

• Informační akce

• Prezentace na plakátech (panelech)

• Školení (přednáška)

Příprava prezentace

1. Volba námětu a stanovení cíle

2. Analýza cílové skupiny posluchačů

3. Průzkum námětu

4. Formulace tématu a určení hlavních bodů

5. Podpora hlavních bodů

6. Uspořádání informací k projevu

7. Stylizování projevu

8. Sestavení závěru a úvodu

9. Nacvičení projevu

10. Přednesení projevu

1. Volba námětu a stanovení cíle

Co? Téma, o kterém budu mluvit, co bude posluchače zajímat, vymezení rozsahu témat

Cíl: Proč? Obecný (informovat, přesvědčit), konkrétní (specifický, konkrétní cíl komunikátora)

1. Analýza cílové skupinu posluchačů

Komu?

Sociální aspekty posluchačů – kulturní faktory, věk, pohlaví, náboženství

Psychologie posluchačů – jak ochotní jsou naslouchat, jak erudované je publikum, jak je mi publikum příznivé, analýza v průběhu projevu

1. Průzkum námětu

Průzkum údajů:

• Informování (hledání příkladů, ilustrací, definicí)

• Podpora hlavních myšlenek (svědectví, statistiky, argumenty)

• Uvedení námětů do života (osobní příklady, citáty, příběhy)

• Vhodné selektování informací

• Plagiátorství

Zdroje:

• Vlastní vědomosti, knihy

• Lidé, kteří by mě mohli informovat

• Knihovny – tištěné prameny, elektronické databáze (seznam použité literatury)

• Webové stránky důvěryhodných zdrojů, rejstříky, databáze

• Životopisné materiály

• Vědecké články – informace o výzkumech ve světě, vysokoškolské knihovny – elektronické databáze

1. Formulace tématu a určení

• Formulace tématu – jedna ucelená myšlenka

Určení hlavních bodů:

• Stanovení bodů k témě (otázky, logický sled)

• Vypuštění méně důležitých bodů, které mají společné těžiště

• Výběr nejzávaznějších bodů

• Použití 2, 3 nebo 4 hlavních bodů

• Formulace bodů zřetelně a stejným stylem

1. Podpora hlavních bodů

• Logická podpora – argumentace

• Motivační podpora – apel na emoce

• Důvěryhodnost – odvolání se na pověst, kompetenci, zkušenosti

Použití:

• Příkladů, ilustrací, svědectví, definicí, statistik a audiovizuálních pomůcek – mapy, diagramy, videa apod.

1. Uspořádání informací k projevu

• Logický sled informací tak, aby tomu posluchači porozuměli a zapamatovali si je

• Časový model – uspořádání na základě časového vztahu informací (chronologicky), převážně informativní projevy, minulost – přítomnost – budoucnost, postupnost činností v rámci procesu

• Prostorový model – uspořádání hlavních bodů z hlediska prostoru, převážně informativní projevy, využití schémat, map

• Tematický model – dělí téma na části, hlavně informativní projevy

• Model problém a řešení – převážně přesvědčovací projevy, 2 hlavní části: popis problému a možná řešení

• Model příčina a následek – převážně přesvědčovací projevy, 2 hlavní části: popis příčin a následků

• Motivovaná sekvence – řazení informací tak, aby motivovali k pozitivní reakci na cíl prezentace, pro informativní i přesvědčovací projevy,

  • Pozornost

  • Potřeba – existence potřeby/problému, konkrétní příklady, statistiky

  • Uspokojení – jasné definování jak je možné potřebu naplnit

  • Vizualizace – předvedení výhod vzniklých realizací navrhovaných řešení; negativních důsledků, které nastanou, když se to neuskuteční; praktická ukázka

  • Akce – co mají udělat, aby byla potřeba uspokojená; apelovat na city; návod k akci