SOK_-_přednášky

- přístup Carla Rogerse

- jednoduchá technika pro rychlé navázaní vztahů,

- zásadou je všímat si výrazy, které komunikační partner používá a zrcadlit je (používat stejné výrazy), - zvyšuje porozumění a vzbuzuje důvěru,

- partner se zvykne spíše otevřít a spolupracovat, navázat vztah apod.

Např.: když partner používá spojení „obrovský průšvih“, při komunikaci mu neřeknete „ta nepříjemnost“, ale jeho výraz „obrovský průšvih“,

nebo „ můj pěkný domeček“, nepoužiji „útulný domov“.

Paralingvistika:

- zkoumá zvukovou stránku verbální komunikace, která může být vyjádřena vědomě i nevědomě,

- tvoří přechod od mimoslovních - neverbálních ke slovním projevům,

- paralingvistické složky mluvy pomáhají jednak vyjádřit a zdokumentovat pravost sdělované informace, ale i správně dešifrovat význam sdělení a postoj řečníka.

Hlasové dimenze akustického projevu: tón řeči, hlasitost, slovní i větný přízvuk (akcent), intonace (melodie), výslovnost, chyby v řeči.

Časové dimenze akustického projevu: rychlost (tempo), objem, plynulost, členění řeči.

Slovní přízvuk (akcent)

- užitím zachováváme jazykový rytmus,

- rozlišujeme hlavní a vedlejší slovní přízvuk,

- zpravidla důraz na první slabiku slova či slovního spojení.

Např.: koleno, na stole, to pivo - topivo, ta jemná – tajemná.

Větný přízvuk (akcent, důraz)

- zdůrazňujeme pomocí zesílení řeči jedno slovo (slovní spojení - které představuje významné sdělení) jádro výpovědi,

- důrazem na jiné slovo se mění smysl správy.

Vliv na konečný efekt sdělení

„Vaše řešení se zdá být nejlepší.“

- tato věta se dá říct vícero způsoby (oznámení, otázka, ironicky, arogantně, překvapeně, s pobavením, s nezájmem apod.),

- záleží především na tom, kam položíme akcent (důraz) a jakou zvolíme intonaci hlasu:

„Vaše řešení se zdá být nejlepší.“

„Vaše řešení se zdá být nejlepší.“

„Vaše řešení se zdá být nejlepší.“

„Vaše řešení se zdá být nejlepší.“

„Vaše řešení se zdá být nejlepší?“

Hlasitost řeči (intenzita)

- odhaluje vztah mluvícího ke sdělení a k adresátovi,

- nosné části v projevu se zdůrazňují zvyšováním sily hlasu, může se však zdůrazňovat i snížením hlasitosti,

- závisí od ní příjemnost projevu a pozornost posluchače,

- hovoří o zaujetí v projevu,

- důležité je obměňování hlasitosti.

Škála: velmi tichá – šepot, v mezích normálu, hlasitá – hlučná řeč.

Výška tónu řeči

- dané anatomickými vlastnostmi mluvčího:

hlubší hlas - bas, alt,

v mezích normálu,

vyšší hlas - tenor, soprán.

Např.: ostrý, sametový, dunivý, „nakřáplý“, skuhravý, chraptivý hlas.

Důvěryhodnější a přesvědčivější je hlubší hlas než vyšší:

- při osobním projevu se snažit snížit hlas,