Konstrukce a dopravní stavby - otázky ke zkoušce

návrhovou rychlostí a pusobila plynulým dojmem.

Prostý kružnicový oblouk

Je v silnicních komunikacích prvkem, který se používá pomerne zrídka. Prosté kružnicové oblouky mužeme používat tehdy, jestliže návrh vyhovuje podmínkám CSN, tj., že odsun kružnicového oblouku ΔR < 0,25 m. Následují-li po sobe dva protismerné oblouky bez prechodnic, musí být mezi nimi navržena meziprímá, délky rovné dvojnásobné velikosti návrhové rychlosti.

Prechodnicový oblouk

Pro plynulý prechod z prímé do kružnicového oblouku nám CSN 73 6101 predepisuje vkládat prechodnice ve tvaru klotoidy, jejíž základní vztah je dán rovnicí A2 = R . L. Vytvoríme-li smerový oblouk ze dvou vetví klotoidy, vznikne tzv. cistý prechodnicový oblouk. Prechodnicovým klotoidickým obloukem nazývá norma CSN 73 6101 oblouk, v nemž délka prechodnic vzrostla natolik, že kružnicový oblouk zcela vymizí, takže se obe prechodnice stýkají v bode PP (prechodnice-prechodnice), v nemž mají shodný polomer krivosti R a spolecnou tecnu. Prechodnice mohou být

opet stejné nebo ruzne dlouhé. V prvém prípade mluvíme o prechodnicovém oblouku soumerném, ve druhém prípade o prechodnicovém oblouku nesoumerném.

Kružnicový oblouk s přechodnicemi

Nejbežnejší motiv v silnicním stavitelství používaný zvlášte pro vetší stredové úhly je kružnicový oblouk s prechodnicemi symetrickými nebo nesymetrickými. Používá se tehdy, nelze-li použít prostého kružnicového oblouku. Skládá se ze stredního kružnicového oblouku o daném polomeru R, který je od základního tecného polygonu odsazen o hodnotu bR. Propojení se základním tecným

polygonem je prostrednictvím prechodnic. CSN 736101 Projektování silnic a dálnic predepisuje délku prechodnice bez ohledu na polomer oblouku pouze v závislosti na návrhové rychlosti a zpusobu oklápení jízdního pásu ze strechovitého sklonu v prímé do jednostranného v oblouku.

Složené oblouky

Složených oblouku, at již kružnicovych nebo nekružnicových se používá prevážne z duvodu primknutí silnicní trasy k terénu, zvlášte u komunikací nižšího rádu, kdy je zapotrebí vystihnout v rámci daných možností terén návrhovými prvky. Podle pudorysného usporádání mužeme navrhnout oblouky ve spirální krivce, kde se polomery oblouku neustále zmenšují, nebo ve tvaru košovky, kdy na krajní oblouky menších polomeru navazuje oblouk o vetším polomeru, ve tvaru vejcovky, kde polomery jsou v opacném vztahu než u košovky. Mužeme navrhnout i ruzné další kombinace. Podle tvaru krivek rozeznáváme složené kružnicové a nekružnicové (klotoidické) oblouky.

Kubická parabola – vytyčovací schéma

Klotoida:

7. Křižovatky pozemních komunikací, základní pojmy, rozdělení

• Dle ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na silničních komunikacích“ je křižovatka místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny

• Za křižovatku se nepovažuje připojení lesních a polních cest, sjezdy k nemovitostem a připojení obslužných dopravních zařízení.